Odboj naruby: Jak využila nacistická propaganda zajatce od Sokolova?

01.02.2021 - Vladimír Černý

Nacistická propaganda se za války snažila diskreditovat československý domácí i zahraniční odboj všemi dostupnými prostředky. Roku 1943 jí přišlo vhod také několik zajatců získaných v bitvě u Sokolova

<p>Bitvy u Sokolova se účastnili i vojáci 1. čs. samostatného praporu z výcvikového tábora Buzuluk. Nacistická propaganda se snažila vzbudit dojem, že československá jednotka má nečeský charakter a mužstvo tvoří hlavně Židé a Rusíni doplnění volyňskými Čechy.</p>

Bitvy u Sokolova se účastnili i vojáci 1. čs. samostatného praporu z výcvikového tábora Buzuluk. Nacistická propaganda se snažila vzbudit dojem, že československá jednotka má nečeský charakter a mužstvo tvoří hlavně Židé a Rusíni doplnění volyňskými Čechy.


Reklama

První bojové vystoupení 1. československého samostatného polního praporu při obraně obce Sokolovo v březnu 1943 na sebe upoutalo značnou pozornost. O úspěších Čechoslováků vydala oficiální komuniké sovětská informační kancelář a v londýnském rozhlase o nich hovořili Edvard Beneš a Jan Masaryk. Tvrdý boj a následující ústup si však vyžádaly ztráty na životech i zajatce. Nacistům se tak naskytla příležitost, kterou hodlali bezezbytku využít. 

Propagandistická kampaň 

Nacistická bezpečnostní služba SD podrobně monitorovala světové ohlasy na zapojení československé jednotky do bojů na východní frontě. V protektorátu zajímal německé zpravodajce především názor obyvatelstva, mezi kterým se začaly šířit pověsti o činnosti nějaké české „legie“. Ta je prý početná a její vojáci bojují statečně. Za této situace se velení německé armády dohodlo s nacistickými špičkami v protektorátu, že zajatce získané u Sokolova dopraví do Prahy. 

O celou věc se živě zajímal i státní ministr Karl Hermann Frank, který zorganizoval setkání pěti vybraných zajatců s novináři. Představeni byli jako desátník Jiří Šmolík, desátník Imrich Kuric, desátník Karel Egger, vojín Vasil Maksimišinec a muž uvedený pouze jako „Karel“ (s odůvodněním, že jeho rodina zůstala v Rusku a on se bojí o její bezpečnost). Ve skutečnosti šlo o vojína Františka Šnajdra. Novinářům vyprávěli o svých osudech a pár dní poté proběhlo jejich naaranžované setkání se zástupci různých povolání, jimž barvitě líčili „skutečnou“ situaci panující u naší jednotky v Sovětském svazu. Ironií osudu byli tito muži u své jednotky považováni za padlé a „in memoriam“ obdrželi Československý válečný kříž 1939. 

Židé a bolševici

Vrcholem propagační kampaně se stala publikace Váleční zajatci vypovídají, vydaná v říjnu 1943 hned dvakrát po sobě. Snažila se vzbudit dojem, že československá jednotka na východní frontě má nečeský charakter a mužstvo tvoří hlavně Židé a Rusíni doplnění volyňskými Čechy. Všichni jsou pod vlivem bolševické propagandy.

Sokolovo prezentovali jako totální fiasko. Šmolík zde byl citován takto: „O nějakém odporu naší jednotky nemůže být vůbec řeč. Z věže kostela jsem mohl boj dobře přehlédnouti a zjistil jsem jen tolik, že naši lidé horempádem prchali zpět nebo se hroutili v ohni kulometů německých pancéřů.“

TIP: Mohla nacistická propaganda podlomit morálku amerických vojáků?

Publikace obsahovala i svědectví o otřesných podmínkách v sovětských lágrech, kterými vojáci před začleněním do československé jednotky prošli. Tady zřejmě nebyli ve svém líčení daleko od pravdy. Nemohlo to však změnit nic na skutečnosti, že propagační akce skončila neúspěšně. České obyvatelstvo jí ve své velké většině nevěřilo. 

A jak skončila ona pětice zajatců? Stopy po Eggerovi mizí v některém z nacistických koncentračních táborů. Ostatní byli po válce obviněni z vojenské zrady, degradováni a odsouzeni k trestům ve výši 15 až 20 let těžkého žaláře. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907