Čtení, psaní a počítání patří dnes k samozřejmým dovednostem. Bezplatné základní vzdělání pro všechny však z historického hlediska představuje novinku
Sedmnácté i osmnácté století lemují jména slavných osobností z řad vzdělanců, filozofů a vědců. Jeden z největších pedagogických odkazů té doby nám přitom zanechal Jan Amos Komenský, jenž svoje didaktická doporučení stavěl na třech pilířích: smyslovém poznávání, Aristotelově logice a znalostech psychologie.
Ačkoliv povinné vzdělání pro všechny prosazovali mnozí pedagogové i filozofové po dlouhá staletí, v praxi se poprvé uplatnilo až roku 1763 v Prusku. Systém, u jehož zrodu stál Fridrich II. Veliký, pak hojně přebíraly a napodobovaly ostatní mocnosti. V Rakousku, Maďarsku a českých zemích zavedla školní docházku pro žáky od 6 do 12 let císařovna Marie Terezie roku 1774. Nebyla ale povinná a například venkovské děti musely v létě pomáhat na polích.
TIP: Tereziánská reforma po česku: Co čekalo žáky po zavedení školní docházky?
V každé obci monarchie tak do konce 19. století vyrostly tzv. triviální školy, kam současně chodili různě staří žáčci. Ve městech vznikaly školy hlavní s třemi až čtyřmi třídami a normální se čtyřmi třídami. Od roku 1869 se školní docházka stala povinnou a prodloužila se na osm let. Objevily se tzv. národní školy sestávající ze školy obecné (pět let) a měšťanské (tři roky). Místo „měšťanky“ mohli žáci – pouze chlapci – navštěvovat gymnázium či specializovanou střední školu (ta přijímala i dívky). Roku 1837 pak v Německu vznikla první mateřská škola, načež následovala doslova lavina podobných zařízení po celé Evropě.
100+1 zahraniční zajímavost 6/2014
ZajímavostiJaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of Congress, CC0)
VědaPouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa Kennedy, CC BY-SA 4.0)
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VesmírHvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana Lobo, CC BY 4.0)