Tereziánská reforma po česku: Co čekalo žáky po zavedení školní docházky?

03.10.2017 - Jiří Jordánek

Ihned poté, co roku 1775 vstoupil nový školský zákon v platnost, byla v Praze sestavena zemská školní komise. A začaly se dít věci!

<p>Ferdinand Kindermann prováděl své pedagogické experimenty v duchu osvícenství nejprve v jihočeské Kaplici, později na celozemské úrovni</p>

Ferdinand Kindermann prováděl své pedagogické experimenty v duchu osvícenství nejprve v jihočeské Kaplici, později na celozemské úrovni


Reklama

V čele komise, která měla dohlédnout na rozvj školství v Čechách, stál hrabě Karel Clary-Aldringen, jeho předsednictví ale bylo spíše formální. Skutečnými vedoucími se stali pro gymnázia profesor Karl Heinrich Seibt a pro normální školy Ferdinand Kindermann von Schulstein.

Vzdělávání dětí i pedagogů 

Po vídeňském vzoru byla v Praze na Malé Straně zřízena pod Kindermannovým pečlivým dohledem normální škola. Tu každoročně navštěvovalo asi 200 žáků (časem se jejich počet přiblížil až ke 300), kteří se rekrutovali hlavně z rodin pražských obchodníků, řemeslníků a nižších správních úředníků. Žáci zde byli ve čtyřech třídách, přičemž pro zařazení do té které z nich důležitý jeho věk, ale prospěch a přirozené předpoklady.

Rychlost postupu každého žáka byla zcela individuální. Tak se stalo, že v první třídě se sešly děti staré 5–10, v druhé 5–12 a ve třetí 8–14 let. V poslední, čtvrté třídě byli pouze žáci se zvláštním nadáním. Vyučovalo se tu také více vyučovacích hodin a předměty byly obtížnější a podrobnější. Kromě samotného vyučování, měla pražská normální škola navíc na starost přípravu nových pedagogů a přezkušování dosavadních (vesměs bývalých jezuitů) pro ostatní školy.

Česká industriální škola

Ve svém reformním úsilí se Ferdinand Kindermann neomezoval na pouhé vykonávání vídeňských pokynů, ale šel v nastaveném kursu ještě dál. Součástí nově zaváděných pokusných předmětů byla také specializovaná pracovní výuka, která se kromě tradičního zemědělství ukázala obzvláště životaschopná ve výrobě a zpracování látek. V první fázi průmyslové revoluce totiž určovalo tempo a vývoj evropských ekonomik právě textilní odvětví.

TIP: V saku do tělocviku: Kdy pronikla do škol tělesná výchova?

Kindermann si byl velice dobře vědom obrovského potenciálu manufaktur na zpracování vlny, lnu a bavlny. Proto začal zavádět do škol specializovanou manuální výchovu. V ní vynikaly obzvláště dívky a tak byla při pražské normální škole otevřena dívčí škola na výchovu učitelek ručních prací. Ty pak vyučovaly na ostatních (hlavně dívčích) školách a z prodeje výrobků žáků se mohlo zaplatit školné pro chudé. Někdy studenti dokonce dostávali pravidelnou mzdu.

Není proto divu, že specializované industriální školy rostly po desítkách a v této oblasti české školství předběhlo sousední země o více než dekádu, přičemž položilo základy průmyslovému rozmachu českých zemí.

Knihy do škol

Další důležité poslání pražské normální školy spočívalo v její normotvorné úloze. Po zrušení jezuitského řádu proto škola převzala bývalou univerzitní tiskárnu a začala tisknout vlastní učebnice, pomůcky a odbornou literaturu. Za zmínku stojí hlavně praktické příručky pro rolníky a řemeslníky, obsahující podrobné návody.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 12/2012

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907