Odložené štěstí: Proč často čekáme na správný okamžik, který nepřichází?
Možná si to ani neuvědomujeme, ale často odkládáme i to, co máme rádi – kafe s kamarádem, návštěvu oblíbené restaurace nebo otevření dobré lahve vína. Čekáme na výjimečný moment, který ale často nikdy nepřijde.
Když se řekne „prokrastinace“, většině z nás se vybaví odkládání nepříjemných povinností – úklidu, úkolů nebo práce. Ale věděli jste, že stejné chování se může týkat i věcí, které nám dělají radost?
Odložená radost
Nový výzkum publikovaný v PNAS Nexus odhaluje, že řada lidí odkládá i příjemné zážitky, protože chceme, aby byly „výjimečné“. Paradoxně tím ale riskujeme, že si je nikdy neužijeme.
Nejde jen o to, že zapomeneme napsat kamarádovi nebo odložíme návštěvu oblíbené kavárny. Podle psychologa Eda O’Briena z Chicagské univerzity často věříme, že radost „by měla stát za to“. A tak čekáme na dokonalý moment – na narozeniny, volný víkend nebo „lepší náladu“. To však vytváří psychologickou past. Čím déle něco příjemného odkládáme, tím těžší je k tomu najít cestu zpět. A výsledek? Míjíme okamžiky radosti, které jsou na dosah.
Pandemie jako přirozený experiment
O’Brienův tým se pustil do výzkumu během koronavirové pandemie, kdy lidé museli dočasně přestat s mnoha radostmi: cestováním, návštěvami restaurací nebo setkáními s přáteli. Když se svět znovu otevřel, vědci se ptali 500 dospělých: Jak dlouho jste se zdrželi dané aktivity? Vrátili jste se k ní hned, jak to bylo možné – nebo jste dál váhali? Výsledek byl překvapivý: čím delší byla pauza, tím déle lidé váhali s návratem. „Restaurace byly otevřené, lidé se cítili v bezpečí – a přesto návštěvu odkládali, protože nechtěli promrhat první návrat na obyčejné úterý,“ říká O’Brien.
V jiném pokusu měli účastníci dvě možnosti: poslat zprávu blízkému příteli nebo opisovat nesmyslný text (úmyslně nudná aktivita). I když by se zdálo, že kontakt s přítelem bude lepší volba, ti, kteří s přítelem dlouho nemluvili, častěji volili nudnou činnost. Navíc se pak cítili méně šťastní – už jen kvůli tomu, že „promarnili“ příležitost pro radostný kontakt.
Proč to děláme a jak z toho ven?
Podle odborníků může mít tato podoba prokastinace hned několik psychologických důvodů: Lidé si často spojují specifické radosti s „vhodnou“ příležitostí. Chceme, aby otevření drahého vína proběhlo při slavnostní události – i když by stejně skvěle chutnalo i právě teď.
Mnoho lidí také věří, že v budoucnu budeme mít na příjemný zážitek víc času, energie nebo nálady. Například výzkum z roku 2010 ukazuje, že lidé žijící poblíž atrakcí často jejich návštěvu odkládají s tím, že „na to bude čas později“.
Naštěstí existují způsoby, jak přestat odkládat věci, které nám přinášejí radost: Základem je uvědomění, že čekání na dokonalý okamžik vás může připravit o okamžitý pocit radosti. Zjednodušte si proto cestu k radosti: připomeňte si, co chcete udělat, naplánujte si to nebo si vytvořte rituály. Stanovte si konkrétní čas pro radostnou aktivitu, stejně jako si plánujete schůzky nebo práci.
O’Brien zjistil, že účinnější než přesvědčovat lidi, že „pauza nebyla tak dlouhá“, bylo předefinovat, co je výjimečné. „I obyčejné úterý může být výjimečné – pokud se tak rozhodnete,“ připomíná psycholog.
Prokrastinace se evidentně nemusí týkat jen nepříjemných nebo neatraktivních činností. Mnoho lidí odkládá i radost, protože čeká na ten ideální a správný moment. Ten ale často nepřichází – a my mezitím přicházíme o malé každodenní štěstí. Pokud něco podobného zažíváte i vy, máme pro vás dobrou zprávu: Není třeba na nic čekat. Zažívat radost můžete klidně hned dnes.
