Reklama


Odvolejte Stalina! Co obsahovala Leninova nevyslyšená závěť?

16.04.2018 - Adam Ervin

Věrný nohsled nebo nebezpečný a bezohledný manipulátor? Lenin Stalina neodhalil včas. Když si uvědomil temná zákoutí jeho povahy, bylo už pozdě. Ani Leninova politická závěť svět před krutým tyranem nezachránila

<p>Lenin se Stalinem na společném snímku z roku 1919.</p>

Lenin se Stalinem na společném snímku z roku 1919.


Reklama

Vůdce říjnové revoluce a bolševické strany má v rukou nejvyšší moc v celé širé Rusi. Kdo ho o ni může připravit? Na politické soupeře si musí dávat pozor neustále. Jak by ho však mohlo napadnout, že jeho život může mít v rukou nenápadná mladá žena! 

Následky nezdařeného atentátu

Je právě 30. srpna 1918. Při odchodu z dělnického shromáždění na vůdce bolševiků vypálí nespokojená revolucionářka Fanny Kaplanová několik ran z pistole. Dvě kulky zasáhnou cíl. Jedna do ramene, druhá do krku. Lenin přežije. Nic však už není jako dřív. I když se atentát obejde bez zjevných následků, stále více trpí bolestmi hlavy a únavou. To je pro stranického vůdce, který nutně potřebuje být v kondici, nebezpečná kombinace. A tehdy udělá osudový krok. Začne se poohlížet po někom, kdo by mu s vedením bolševiků pomohl.

V dubnu 1922 navrhne na sjezdu strany zřídit post generálního tajemníka. A zvolit jím věrného nohsleda Stalina. Tak se i stalo. Nikdo nad tím moc nebádal. Generální tajemník měla být přece spíš sekretářská funkce. Někdo, kdo bude Leninovi k ruce, kdo bude jeho mluvčí. Jenže krátce nato, 26. května 1922, stihne Lenina první mozková příhoda. Po ní je částečně ochrnutý a mluví jen s obtížemi. Generální tajemník je najednou podstatně důležitější funkce, než si kdo mohl představit.

Vyvzdorované poselství

Leninův stav se postupně zhoršuje, už nedokáže vstát z lůžka. Tuší, že se blíží konec. Tehdy zmobilizuje své síly, aby nadiktoval svou politickou „závěť“. Jako vůdce bolševiků cítí povinnost varovat před možným rozkolem strany. Během své nemoci mnohé přehodnotil. Budoucí hrozba se totiž skrývá přímo v jejím středu. Je jí generální tajemník Stalin! 

Jenže předat toto poselství dál není vůbec snadný úkol. Před Leninem jeho okolí pečlivě tají vše, co se v politice děje. Na přímý příkaz Stalina. Důvodem je údajně jeho zdraví a snaha ho nezatěžovat, aby se mohl v klidu zotavit. Nesmí číst noviny, nesmí přijímat návštěvy. To ho však rozčiluje o to víc. Své lékaře považuje spíš za bachaře řízené Ústředním výborem. Odmítají ho vystavit jakémukoliv vypětí, ať tělesnému či duševnímu. A vymýšlení politických závětí se jim vůbec nezamlouvá.

On však trvá na svém. Alespoň pět minut denně musí pracovat, nebo odmítne jakoukoliv léčbu! Dobrá tedy, ať je po jeho. Lenin začne diktovat sekretářce Marii Volodičevové svůj „Dopis sjezdu“ 23. prosince 1922 a pokračuje ještě další dva dny. Mimo jiné se v něm zaměří na konkrétní členy vedení strany. Na prvním místě na Stalina: „V okamžiku, kdy se Stalin stal generálním tajemníkem KS, soustředil ve svých rukou obrovskou moc a já si nejsem jist, zda vždy dokáže tuto moc správně použít…“  

Příliš nebezpečný…

Stalin je ve funkci generálního tajemníka pouhých osm měsíců a za tu dobu už si stihl vybudovat pevné postavení. Na rozdíl od ostatních totiž hned vycítil, jak důležitý post se mu podařilo získat. Jednou z jeho pravomocí například bylo vylučovat nepohodlné a přijímat nové členy strany. Tím si mnohé zavázal, což si Lenin i přes svůj zdravotní stav a izolaci velmi dobře uvědomoval. A právě toho se nejspíš obával. Kam to může vést dál?

Lenin proto o dva týdny později, 4. ledna 1923, nadiktuje do svého dopisu sjezdu krátký dodatek. V něm je ještě radikálnější: Stalin je příliš tvrdý a tento nedostatek, snesitelný v našem prostředí a ve vzájemném styku komunistů mezi sebou, je ve funkci generálního tajemníka nepřípustný. Proto navrhuji soudruhům promyslet způsob Stalinova odvolání a zvolení do této funkce jiného člověka.“ Podle Lenina by tím člověkem měl být někdo snášenlivější, loajálnější, zdvořilejší a pozornější ke svým soudruhům. Muž méně náladový…

Vzkaz, který přišel pozdě

I když Lenin vnímal, jakou moc kolem sebe Stalin soustředí, se svým varováním posečkal. Rozhodl, že všechny kopie „závěti“ mají být uloženy v zapečetěných obálkách, které může otevřít jen on, případně jeho manželka Naděžda Krupská. Ale až po jeho smrti. Tak se i stalo. Krupská splnila jeho přání a předala zápisky členům Ústředního výboru. Téměř rok a půl poté, co vznikly! Pár dní před zahájením XIII. sjezdu strany, 18. května 1924. Podle rozhodnutí vedení neměly být tyto dokumenty zveřejněny, pouze tlumočeny delegacím.

TIP: Třináctá komnata totalitních vůdců: Stalinova zločinecká léta

A co Stalin? Pokud čekáte, že se proti tomuto nařčení důrazně ohradil, jste na omylu. Vše kajícně přiznal. A nabídl svou rezignaci. Jen naoko? Jak by se asi dějiny vyvíjely, kdyby ji delegáti přijali? Jenže Stalinův vliv byl v té době už moc velký. Dali mu ještě jednu šanci. Po tomto opatrném zveřejnění Leninova závěť upadla v zapomnění. Stalin už brzy získá takovou moc, že neexistuje osoba, která by jej o ni mohla připravit. Natož nabalzamovaný Lenin. Podaří se mu zbavit úhlavního politického nepřítele Lva Davidoviče Trockého a nikdo mu tak nestojí v cestě.

Ještě tři roky po Stalinově smrti kult jeho osobnosti přežívá. Teprve na XX. sjezdu Komunistické strany vystoupí Nikita Chruščov s pádnými argumenty, které mají mýtus o ideálním Stalinovi rozprášit. Poslouží mu k tomu i opětné zveřejnění Leninovy závěti… 

  • Zdroj textu:

    Otazníky historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Archeolog s mobilním radarem a radarový snímek pohřbené lodi

Věda

Astronomům se podařilo zachytit supernovu již v prvních hodinách exploze. Při pozorování využili zařízení Intermediate Palomar Transient Factory (iPTF) observatoře Palomar v Kalifornii. Snímky zachycující supernovu iPTF 14gqr před, během a po explozi. 

Vesmír
Zajímavosti
Revue
Historie
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907