Operace Rudovous (1): Jak vypadaly plány německého útoku na Sovětský svaz

Když leningradští a moskevští žáci v sobotu 22. června 1941 brzy ráno vyrazili jako obvykle pozdravit svítání, miliony vojáků Osy právě překračovaly hranice SSSR. Útok nacistického Německa a jeho spojenců na Sovětský svaz začal. Co mu předcházelo?

02.12.2016 - Hubert Ondra



Myšlenka útoku na východ nebyla mezi čelnými představiteli nacistického Německa žádnou novinkou. Adolf Hitler nastínil jeho nutnost již ve své knize Mein Kampf, vydané v roce 1925. Uvádí zde, že Německo je stejně jako před šesti sty lety předurčeno táhnout na východ, ukončit „vládu Židů na východě“, a tím i samotnou existenci sovětského státu.

Nedílnou součást nacistické ideologie tvořily úvahy o likvidaci, deportaci či zotročení Slovanů a následném zabrání jimi obývaného území. Kvůli špatným vztahům a ideologickým konfliktům mezi nacistickou třetí říší a komunistickým Sovětským svazem ve 30. letech považovali mezinárodní pozorovatelé válku mezi nimi za nevyhnutelnou. Nacistické Německo mělo podle jejich představ na SSSR zaútočit přes Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Předpokládali, že kontrola Baltského moře Hitlera uspokojí a že nebude opakovat Napoleonovu chybu a na Moskvu nepotáhne.

Schyluje se k válce

Celý svět proto překvapilo, když dva nesmiřitelní ideologičtí soupeři našli shodu a podepsali 23. srpna 1939 v Moskvě pakt o neútočení. Ten smluvní strany zavazoval k tomu, že proti sobě nepoužijí vojenskou sílu a nepřipojí se k alianci vzniklé proti druhé straně. Mimo veřejné části obsahovala smlouva i tajné 

dodatky, které začaly vycházet najevo již 17. září 1939, kdy se Sovětský svaz připojil k nacistickému útoku na Polsko. V roce 1940 podepsaly oba státy obchodní dohody o výměně německého vojenského vybavení za sovětské suroviny, které nacistický režim potřeboval k válečným tažením v Evropě. Okamžitě po kapitulaci Francie v červnu 1940 zaměřil Hitler svoji pozornost na východ. O svém záměru napadnout Sovětský svaz informoval 31. července 1940 také vrchní velení branné moci. Při přípravě bojových plánů vycházeli němečtí generálové z již dříve uskutečněných pokusů o invazi do Ruska.

Po jejich zhodnocení jim vyvstaly tři hlavní cíle útoku. Prvním bylo bývalé hlavní město Leningrad, který představoval sovětskou bránu do Evropy. Z ekonomického hlediska nabývala velké důležitosti Ukrajina. Ovládnutí této úrodné a bohaté oblasti by znamenalo také přístup k ropným polím u Kaspického moře. Třetím bylo hlavní město Moskva, správní centrum a nejdůležitější komunikační uzel.

Dokončení: Operace Rudovous (2): Jak vypadaly plány německého útoku na Sovětský svaz

Finální rozhodnutí o útoku na Sovětský svaz učinil Adolf Hitler v listopadu 1940, krátce před návštěvou sovětského ministra zahraničí Vjačeslava Molotova v Berlíně. Hitler rozkázal Vrchnímu velitelství Wehrmachtu, aby naplánovalo začátek východního tažení na 1. května 1941. Podle výpovědi Wilhelma Keitela během norimberského procesu „Hitler považoval konfrontaci s Ruskem za nevyhnutelnou.“


Další články v sekci