Osídlení na hladině oceánu: Zachrání lidstvo v budoucnosti plovoucí města?

23.03.2016 - Stanislav Mihulka

Institut zakladatelů mořských usedlostí vyhlásil soutěž o nejzajímavější architektonické návrhy plovoucích měst


Reklama

Připadá vám představa města plovoucího na hladině oceánu jako science fiction? Podle institutu The Seasteading Institute (TSI) se nezávislá lidská obydlí objeví v mezinárodních vodách už ve dvacátých letech tohoto století. Samotný institut už na tom intenzivně pracuje. Nedávno odstartoval projekt Floating City Project, zastřešující soutěž návrhářů architektonického designu. Cílem soutěže je nalézt řešení pro plovoucí města s udržitelným provozem.

Lidé z institutu TSI se domnívají, že by se právě takové plovoucí komunity mohly stát řešením celé řady problémů, kterým teď lidstvo čelí. Ekologicky šetrná plovoucí města by zlepšila situaci se znečištěním prostředím, odlehčila přelidnění a odpověděla na obavy ze stoupající hladiny oceánu.

Život na hladině oceánu by měl ale samozřejmě své stinné stránky. Mezi vodní hladinou a pevnou půdou pod nohama je podstatný rozdíl, počasí na moři nebývá jen prázdninové a v posledních letech se právě v oceánu objevují konflikty mezi sousedními země, které mohou přerůst v nepříjemně horkou lokální válku.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Inhabitat

  • Zdroj fotografií: AT Design Office



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

K nejobtížnějším překážkám patří vodopád na podzemní řece. Při jeho překonávání nezůstane suchý nikdo. (foto: © National Geographic - se souhlasem k publikování)

Zajímavosti
Vesmír

Kolem největší geotermální laguny na světě, která udržuje celoročně příjemnou teplotu vody, má vyrůst soběstačná rekreační vesnice. (foto: Profimedia, geoLagon)

Revue

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907