Ošidné hrátky s časem: Co přinese konec střídání zimního a letního času

28.03.2019 - Jan Filip Sýkora

Cyklus těšení se na o hodinu delší spánek a proklínání o hodinu dřívějšího vstávání má skončit za dva roky. Jak se změna času podepisuje na lidském organismu, proč by bylo lepší ponechat jen jeden a který by to měl být?


Reklama

Evropská komise se po dlouhých rozpravách dohodla, že povinnost střídání času členským státům odpadne a každá země si svobodně zvolí časové pásmo. V tomto bodě však veškeré debaty neskončily a diskuse se přesunula k rozhodování, jaké časové pásmo bude pro nás nejvhodnější – zda středoevropské, které platí i v Česku, či východoevropské, tedy v podstatě trvalý letní čas. Celá diskuse o zrušení střídání byla doprovázena mimo jiné vyjádřením řady odborníků o jeho škodlivosti.

Samá pozitiva?

Letní čas se zavedl z důvodu energetické úspory a lepšího využití denního světla. Posunutím ručiček o hodinu dopředu museli lidé vstávat v létě dříve a například tovární provozy díky časnějšímu svítání ušetřily náklady na elektřinu spotřebovanou k umělému osvětlení. Ušetřené náklady za energie jsou však prakticky zanedbatelné a ekonomický význam střídání času je minimální. Letní čas však přesouvá veškeré společenské a pracovní dění o hodinu dopředu, a prodlužuje odpolední trvání slunečního svitu. Jeho význam se tak přemístil z hospodářské roviny spíše do roviny volnočasové – v létě chodíte do práce i z práce o hodinu dříve a máte tak odpoledne více času na sport, zahrádkaření, rybaření či posezení v kavárně. To je jistě příjemné, střídání času má však i své odvrácené stránky.

Noc a den

Jak vědci zjistili, světlo (a zvláště pak to denní) neslouží pouze k tomu, aby lidé dobře viděli na práci či na cestu. Jeho střídání s nocí pomáhá řídit biorytmy, zejména cyklus spánku a bdění. Díky pravidelnosti cyklu je vrchol lidské aktivity v nejsvětlejší části dne, zatímco spánek se odehrává obvykle v noci. Řízení děje se spoluúčastní epifýza neboli šišinka, která je součástí mozku a zároveň přijímá i signály ze sítnice našeho oka.

Na základě množství světla dopadajícího do oka tak epifýza vyhodnotí, jestli je den, či noc. V noci pak do krve uvolňuje hormon melatonin, který bývá nazýván také spánkovým hormonem. Světlo sice není jediným určujícím faktorem našeho spánku, má však výrazný vliv na jeho kvalitu. Pravidelné střídání dne a noci a denní délka slunečního svitu tedy ovlivňují nejen denní aktivity, ale i odpočinek a spánek.

Doba temna

V zimě jsou dny krátké a noci dlouhé, míra denní aktivity se tedy přirozeně snižuje, lidé bývají unavenější a méně výkonní. S nastupujícím jarem se poměr dne a noci postupně obrací, východ slunce přichází stále dříve, odpoledne je dostatek světla a tepla na volnočasové aktivity. Zatímco v dřívějších dobách bylo (zvláště na venkově) poměrně běžné, že lidé průběžně upravovali svou dobu vstávaní v závislosti na čase východu slunce, v moderní společnosti to dost dobře možné není. Většina zaměstnání má pevně stanovenou pracovní dobu, kterou nelze měnit, na provozy jsou pak navázány jízdní řády spojů, služby a další. 

Změna biorytmu tak přichází náhle, v jeden den, prostřednictvím úpravy času. Tento hodinový skok má jistě dopad na organismus, otázkou však je, jak výrazný. Řada studií se pokoušela stanovit celkový dopad střídání času, někdy i s dramatickými výsledky. Pravdou však je, že vyhodnotit izolovaný faktor posunu času v příčinné souvislosti s nějakým jevem není lehkým úkolem

O hodinu méně

Nejčastěji zmiňovaným negativním faktorem změny času na jaře je nedostatek spánku – noc je zkrácena o jednu hodinu, která je vrácena opět až na podzim. Ačkoli pro většinu lidí se jedná o snesitelné nepohodlí, pro někoho je to výrazná nepříjemnost. Podle jedné švédské studie první tři pracovní dny následující po neděli s výměnou času stoupá riziko srdečního infarktu.

Podle jiných studií narůstá v pondělí po změně času četnost dopravních nehod kvůli nevyspání. Tento prokletý pondělek má také na svědomí vyšší počet pracovních úrazů a jejich horší následky než v jiné běžné pracovní dny (a to včetně jiných pondělků). Některé studie viní úpravu na letní čas dokonce i z většího množství spontánních potratů u umělého oplodnění.

Deprese ze změny

Ani druhá změna času, ta podzimní, se nevyhnula závažným obviněním. Sice si hodinku přispíte, zato vám však může uškodit časnější západ slunce a více odpolední tmy. Jak? Může se jednat o spouštěč duševních onemocnění včetně bipolární poruchy či sezónní afektivní poruchy, známé také jako zimní deprese. Dánská studie zjistila jedenáctiprocentní nárůst případů deprese po změně času. Příznaky se rozptylovaly pozvolna po dobu deseti týdnů. Australská studie zaměřená na sebevraždy u mužů pak zjistila jejich nárůst jak po jarní, tak po podzimní změně času.

Obecně však platí, že i při hrubějším narušení cirkadiánního rytmu se příznaky včetně těch nejzávažnějších po několika dnech samy od sebe vytratí. Analýza Facebooku prokázala, že po jarní změně času se sice lidé cítí více unavení, zároveň však stoupá i počet šťastných – zřejmě na vrub relativního prodloužení odpoledního slunečního svitu. Polemika o zdravotních dopadech byla jednou z příčin, které vedly ke snahám o zrušení střídání času. Ačkoli přesvědčivé výsledky o poškozování zdraví lidí nepřinesla žádná ze studií, nepříjemnosti a komplikace spojené se změnami času jsou nepopiratelné.

Kromě zdravotních dopadů hraje negativní roli například povinné čekání či pravidelné hodinové zpoždění nočních spojů v období časového posunu a dopravní komplikace. Také návyky zvířat, která mají taktéž své biorytmy (při venčení pejsků či vyhánění krav na pastvu jim těžko vysvětlíte, že zítra to bude o hodinu později), znepříjemňovaly lidem život. A upravovat dvakrát ročně veškeré hodiny v domácnosti, autech a strojích v provozech je někdy téměř sisyfovská práce.

Léto, či zima?

Střídání bude s největší pravděpodobností zrušeno a zbývá otázka, který z časů si vybrat. Standardní astronomický středoevropský, či letní východoevropský? Zde je namístě dodat, že hodiny jsou pouze lidským konstruktem, takže žádný čas proti přírodě neexistuje. Pouze se lidstvo v průběhu věků domluvilo, že dobu, po kterou se Země vůči Slunci jednou otočí kolem své osy, by bylo vhodné rozdělit na dvacet čtyři dílků.

TIP: Hodiny řízené Sluncem: Kde se vzal letní čas

Z praktického hlediska je vlastně téměř jedno, který čas si zvolíme, neboť i většinová pracovní doba se koneckonců může posunout tak, aby lépe umožnila využití denního světla. Jednotný celoroční čas má samozřejmě i své nevýhody – buďto budeme v zimě vstávat za tmy, nebo v létě za světla. Až delší odstup nám ukáže, zda bylo střídání času nesmyslným přežitkem, nebo užitečnou pomůckou, které jsme se neměli zbavovat. A jedno je téměř jisté už nyní – nikdy nebudou úplně spokojeni všichni. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

T-Pod společnosti Einride se jako první autonomní kamion může zařadit do běžného provozu.

Zajímavosti
Revue

Oblíbené smažené vodní ploštice na trhu v Thajsku

Věda

Rover Curiosity se blyští na snímku kamery HiRISE

Vesmír

Batolec červený v plné kráse   

Příroda
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907