Ostrov Borneo: Zelené srdce Velkých Sund
Borneo, tvořící součást Velkých Sund, představuje zcela jedinečný ostrov. Část tamní extrémně rozmanité populace žije v hlubinách deštného pralesa, jenž se stal zároveň domovem bezpočtu endemitů – tedy živočichů, které nikde jinde na Zemi nenajdeme.
S rozlohou přesahující 743 tisíc kilometrů čtverečních náleží Borneu třetí příčka mezi největšími ostrovy planety – zaostává pouze za Novou Guineou a rekordmanem v podobě Grónska. Patří mu ovšem jiný primát: Jako jediný geografický útvar svého druhu se totiž dělí mezi tři státy, a to Indonésii, Malajsii a Brunej. První jmenovaná země zaujímá více než dvě třetiny jeho rozlohy, Malajsie se rozkládá na poslední třetině, zatímco na Brunej zbývá necelé jedno procento, přičemž je zmíněný sultanát rozlohou srovnatelný s Olomouckým krajem.
Geopolitickou situací nicméně výjimečnost Bornea nekončí. Nadpoloviční část tamní pevniny totiž porůstá deštný prales s odhadovaným stářím přes 140 milionů let, což ho řadí k nejstarobylejším na Zemi. Místní stromy přijmou každý měsíc zhruba 200 milimetrů srážek a teplotní výkyvy málokdy přesahují deset stupňů. Ve vzniklém specifickém klimatu se daří 15 tisícům druhů rostlin, 220 druhům savců a lokální dřeviny z čeledi dvojkřídláčovitých se proměnily v pomyslné hmyzí ubytovny: Jediný takový strom může hostit až tisíc různých druhů hmyzu.
Jeskynní rekordmani
Řadu bornejských organismů bychom přitom nenašli nikde jinde na Zemi. Z uvedených 15 tisíc druhů rostlin jich výhradně na asijském ostrově roste úctyhodných šest tisíc a z unikátních savců tam pro změnu nalezla domov například velice svérázně vyhlížející opice kahau nosatý či majestátní levhart Diardův. Borneo skýtá útočiště také orangutanům, ti se však vyskytují rovněž ve volné přírodě sousední Sumatry.
Při toulkách národním parkem Gunung Mulu lze zavítat i do jeskyně Ruang Sarawak, jejíž součást tvoří největší známá komora světa: Je 600 metrů dlouhá, 435 metrů široká a na výšku dosahuje až 115 metrů. V tomtéž parku se nachází také jeskyně Gua Rusa, ukrývající druhou nejdelší jeskynní chodbu planety, měřící zhruba dva kilometry – zatímco vietnamská rekordmanka Hang Son Doong dosahuje takřka trojnásobku.
Z výšky pod hladinu
V protikladu k podzemním hlubinám se na Borneu v malajsijském státě Sabah tyčí jeden z nejvyšších vrcholků jihovýchodní Asie. Se svými 4 095 metry nad mořem skýtá Kinabalu impozantní výhled do širokého okolí a jeho zdolání nevyžaduje horolezecké dovednosti. Nahoru vede stezka, přesto se nejedná o zcela snadný výšlap. Doporučuje se proto vyčlenit si na stoupání dva dny, z nichž na ten první připadá výstup do tábora ve výšce 3 273 metrů v oblasti Panalaban a přespání, načež pak za rozbřesku zbývá k vrcholu urazit už jen pár metrů – a užít si nádherný východ slunce.
Krásy vnitrozemí lze potom vyměnit třeba za národní park Tunkua Abdula Rahmana rozkládající se na pěti ostrovech, jenž proslul coby ideální destinace pro milovníky šnorchlování. Voda je tam příjemně teplá a současně plná tropických ryb, jež se drží v blízkosti korálových útesů. Celkově se v rezervaci nachází 25 potápěčských lokalit, a největší ostrov Gaya navíc nabízí na dvacet kilometrů tropických stezek pro pěší turistiku.
Jazyková džungle
Borneo se pyšní nejen extrémně rozmanitou přírodou, ale také pestrou populací. Ačkoliv tam tedy převažují indonéština, malajština a bandžarština, značně se rozšířily rovněž angličtina a čínština. Zmíněné jazyky příslušejí největším etnickým skupinám, ale na ostrově žijí i nesčetné domorodé kmeny – a podle některých zdrojů lze tudíž na Borneu zaslechnout takřka dvě stovky jazyků.
