Oxid uhličitý nám leze na mozek: Vyšší hladina CO2 může zpomalovat myšlení

28.12.2019 - Stanislav Mihulka

Když hladina oxidu uhličitého příliš vysoká, lidem to hůře myslí. Jak vypadají v tomto směru vyhlídky našich potomků?

<p>Hladina oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře je <strong>vyšší než kdykoli v posledních 400 000 letech.</strong> Během doby ledové se hladina CO2 pohybovala kolem 200 ppm, během teplejších interglaciálních období to bylo okolo 280 ppm. <strong>V roce 2013 překročila hladina CO2 poprvé v zaznamenané historii 400 ppm.</strong></p>

Hladina oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře je vyšší než kdykoli v posledních 400 000 letech. Během doby ledové se hladina CO2 pohybovala kolem 200 ppm, během teplejších interglaciálních období to bylo okolo 280 ppm. V roce 2013 překročila hladina CO2 poprvé v zaznamenané historii 400 ppm.


Reklama

Lidé pumpují do atmosféry stále další a další oxid uhličitý. Ten funguje jako skleníkový plyn a podporuje ohřívání planety. Jak se ale zdá, vyšší obsah oxidu uhličitého ve vzduchu by mohl způsobovat i jiné problémy. Američtí vědci jsou přesvědčeni, že nám vyšší hladina tohoto skleníkového plynu může poněkud zamlžit mozek.

Vědci již dříve zjistili, že když ve školních učebnách, nebo i dalších uzavřených místnostech, stoupne hladina CO2 a dalších plynů, může to vést k problémům s myšlením a uvažováním. V dnešní době takový problém vyřešíme prostě tím, že otevřeme okna a vyvětráme. Co když ale bude v ovzduší tolik oxidu uhličitého, že vyvětrání nepomůže?

TIP: V atmosféře stoupá obsah oxidu uhličitého a celá planeta se zazelenala

Autoři výzkumu zjišťovali, jaký bude mít obsah uhličitého dopad na žáky a studenty ve školách, v době kolem roku 2100. Pokud se nijak nepokusíme zbrzdit produkci tohoto skleníkového plynu, ani se nepokusíme ho využít jako zajímavý průmyslový zdroj, mohla by v roce 2100 i po otevření oken ve škole kvůli vyvětrání zůstat schopnost žáků myslet na zhruba poloviční úrovni oproti dnešní době. Vyhráno ale nemáme ani v případě, když se budeme snažit omezovat další emise CO2. I v takovém případě by totiž došlo k růstu emisí a snížení kognitivních funkcí zhruba o 25 %. Jako jediné účinné řešení vědci navrhují radikální omezení dalšího uvolňování CO2 do atmosféry. 

  • Zdroj textu:

    Phys.org

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kvůli nádoru nemohou tasmánští čerti žrát, a brzy tak hynou hlady. Vědci ale nedávno zjistili, že u některých ďáblů již tělo na rakovinu reaguje tvorbou protilátek.

Zajímavosti
Věda

Podle dat sondy InSight se Mars se třese více než Měsíc a o něco méně než Země.

Vesmír

Takarkori, jihozápadní Libye

Věda

Řada vojáků odmítla bojovat za císaře pána a místo nejisté budoucnosti na frontě raději dezertovala.

Historie

Hnízda hýlů mexických (Haemorhous mexicanus) přivedla zoology k závěru, že nikotin je v dlouhodobém horizontu škodlivý i ptákům

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907