Pád železné opony: Od pádu komunismu uplynulo již 30 let

16.11.2019 - Roman Polach

Od studentských demonstrací, jejichž násilné potlačení odstartovalo v Československu sametovou revoluci, uběhlo třicet let. Vlna odporu proti komunistickému režimu však procházela postupně i dalšími zeměmi a zahájila novou éru evropských dějin

Lech Wałęsa - Na pádu komunismu v Polsku se nejvíc podílelo odborové hnutí Solidarita, jehož vůdčí postavou se stal elektrikář Lech Wałęsa.
Lech Wałęsa - Na pádu komunismu v Polsku se nejvíc podílelo odborové hnutí Solidarita, jehož vůdčí postavou se stal elektrikář Lech Wałęsa.

Reklama

Srpen 1980 – Polsko

Když polská vláda oznámila v roce 1980 výrazné zdražení některých potravin, netušila, že tím vyvolá vlnu občanských nepokojů a stávek. V gdaňských loděnicích vznikl v srpnu téhož roku odborový svaz Solidarita (Solidarność) vedený Lechem Wałęsou. Organizace vydala seznam svých požadavků, na němž figurovala i svoboda tisku či propuštění politických vězňů. Ačkoliv komunisté nakonec všechny položky odsouhlasili, v prosinci 1981 vyhlásil generál Wojciech Jaruzelski stanné právo, Solidaritu zakázal a její vůdce nechal zatknout. 

Červen 1989 – Polsko 

Ekonomická krize v Polsku pokračovala. Zatímco hnutí Solidarita přešlo do ilegality, stávky pokračovaly. Teprve v roce 1989 začali komunisté se Solidaritou vést rozhovory: nakonec vláda organizaci oficiálně znovu povolila a umožnila svobodu tisku. Komunisté také přistoupili na otevřené volby. Konaly se 4. června 1989, přičemž skončily jednoznačným vítězstvím Solidarity a porážkou starého režimu. Následujícího roku se stal Wałęsa prezidentem. 

Říjen 1989 – Maďarsko

Maďarsko v 80. letech bojovalo s inflací a vysokým zahraničním dluhem. Chudoba se značně rozšířila a zhoršující se životní podmínky donutily rezignovat dlouholetého šéfa vládnoucí strany Jánose Kádára. Země otevřela hranice s Rakouskem a v říjnu 1989 se komunistická strana přejmenovala. Došlo také k přijetí nové ústavy, ke vzniku nových stran a svobodným volbám. Maďarsko se transformovalo bez revoluce, první demokratické volby se konaly v roce 1990. 

Listopad 1989 – Československo 

Sametovou revoluci v Československu odstartoval brutální zásah policie proti studentům na pokojné demonstraci, která se konala 17. listopadu 1989 v Praze. Spustila se tak lavina, jež vyústila 24. listopadu k rezignaci vlády. Protesty však pokračovaly a došlo i k dvouhodinové generální stávce. Komunistická strana poté souhlasila s ukončením vlády jedné strany. Krátce před koncem roku se stal prezidentem Václav Havel. Sametovou revoluci završily svobodné volby v roce 1990. 

Listopad 1989 – Východní Německo 

Volný pohyb mezi východní a západní částí Berlína využily v 50. letech k útěku za lepším životem miliony Němců. Aby vláda zabránila dalšímu odlivu schopných lidí, nechala v roce 1961 vztyčit nechvalně proslulou Berlínskou zeď. Pokusy o její překročení pak mnohdy končily střelbou a smrtelným zraněním. Totalitní režim vydržel až do roku 1989, kdy se do ulic vydaly stovky tisíc lidí a vynutily si dlouho očekávanou změnu. Devátého listopadu 1989 televize oznámila, že se všechny hraniční přechody ve východním Německu otevřely. 

Prosinec 1989 – Rumunsko 

Asi nejdramatičtější průběh měla revoluce v Rumunsku, v jehož čele stál více než dvacet let Nicolae Ceaușescu. Na 21. prosince 1989 svolal před sídlo komunistické strany shromáždění na svou podporu, dav jej však k jeho velkému překvapení přivítal křikem a pokusil se proniknout do budovy. Vlna odporu vůči režimu se začala šířit po celé zemi a bezpečnostní síly dostaly rozkaz na protestující střílet, nicméně armáda se záhy přidala na stranu veřejnosti. Ceaușescu se snažil uniknout, nakonec jej však dopadli. V improvizovaném soudním procesu byl společně se svou manželkou odsouzen k smrti a krátce nato oba popravili. Šlo o poslední exekuci vykonanou na rumunském území. 

Říjen 1991 – Bulharsko 

K pádu komunistického režimu došlo v Bulharsku v několika fázích. V říjnu a listopadu 1989 se v Sofii konaly demonstrace, při nichž zaznívala volání po politických reformách. Režim protesty sice potlačil, ale 10. listopadu odvolala strana svého dlouholetého vůdce Todora Živkova, kterého poté nahradil liberálnější Petar Mladenov. V dubnu 1990 se komunistická partaj přejmenovala na socialistickou a udržela si moc i po červnových volbách. O rok později došlo k přijetí nové ústavy a teprve po volbách v říjnu 1991 přišla socialistická strana definitivně o moc.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Velryby se potápějí za potravou a z hlubin stoupají zpět, pouze když se potřebují nadechnout. U hladiny pak vypouštějí výměšky bohaté na železo a dusík, jež slouží fytoplanktonu k růstu. 

Zajímavosti

Zmrzlý skřivan ze severovýchodní Sibiře

Věda

Šílený Mike s raketou na parní pohon

Vesmír

 Rozbíjení zvonů v rámci jejich rekvizice, Čechy 1915

 

Válka

Dvojbarevné oko

Sibiřský husky se pyšní zářivýma modrýma nebo hnědýma očima, přičemž se občas stává, že každé oko má jinou barvu. Dokonce dochází i ke křížení přímo v jednom oku, kdy je část modrá a zbytek hnědý. Psi jsou částečně barvoslepí a vidí některé odstíny žluté a modré. Ostatní barvy se jim jeví jako odstíny šedi.  

Zajímavosti

Brusinky s citrusy fungují jako účinná dezinfekce

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907