Paleontologové v Austrálii objevili jedny z nejstarších stop života na Zemi

15.11.2022 - Stanislav Mihulka

Detailní analýzy hornin formace Dresser ze Západní Austrálie potvrdily, že jde stromatolity staré 3,48 miliard let. Jde tak o jeden z nejstarších dokladů známek života na Zemi.

<p>Stromatolity v australské mořské přírodní rezervaci Hamelin Pool.<em> (foto: Wikimedia Commons, Martin Kraft, CC BY-SA 3.0)</em></p>

Stromatolity v australské mořské přírodní rezervaci Hamelin Pool. (foto: Wikimedia Commons, Martin Kraft, CC BY-SA 3.0)


Reklama

Z doby úsvitu života na Zemi, z období tzv. prahor (archaika), se zachovalo jen málo fosilních pozůstatků. Významnou část z nich představují stromatolity, zvláštní vrstevnaté usazeniny bohaté na vápník, které vznikly činností živých organismů. V prahorách byly zřejmě všudypřítomné, dnes jsou známé jen na pár místech planety, například ve slavné Žraločí zátoce na pobřeží Austrálie.

Stromatolity z úsvitu věků

S fosilními prahorními stromatolity, stejně jako s jinými fosilními pozůstatky extrémního stáří je ale problém v tom, že bývá obtížné určit, zda skutečně jde o produkt živých organismů a nikoliv o pouhé horniny vzniklé nebiologickou cestou, které jsou jen podobné opravdovým fosiliím.

Odborníci se víceméně shodnou na tom, že  fosilie staré 3,43 miliard let jsou stromatolity. Existují ale i starší nálezy, u kterých je sporné, co jsou vlastně zač. Patří mezi ně například horniny, které vypadají jako stromatolity ze západoaustralské formace Dresser, jejichž stáří je 3,48 miliard let. U takto starých fosilií se vytrácí veškeré pozůstatky organických látek, takže je těžké zjistit, zda jde o výsledek aktivity mikrobů, nebo například geologických procesů.

Stromatolit z formace Dresser v Západní Austrálii. (foto: Flickr, James St. JohnCC BY 2.0)

Na horniny z formace Dresser se zaměřil britský palontolog Keyron Hickman-Lewis z Přírodopisného muzea v Londýně a jeho tým. Vědci zkoumali především 2D a 3D strukturu těchto hornin a detailně analyzovali jejich chemické složení, aby mohli rekonstruovat jejich vznik. Výsledky své práce zveřejnili na počátku listopadu v časopisu Geology.

TIP: Na podmořské pastvě: Australská Žraločí zátoka představuje unikátní ekosystém

Podle badatelů vše nasvědčuje tomu, že horniny formace Dresser opravdu představují pozůstatky stromatolitů.Objevili jsme specifické mikrostruktury ve vrstvách těchto hornin, které přesvědčivě ukazují na působení biologických procesů,vysvětluje Hickman-Lewis. Vědci také věří, že jejich práce přispěje v úsilí po nalezení stop dávného života na Marsu. Jejich pozůstatky by mohly být podobného rázu jako je tomu právě u hornin z australské formace Dresser.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Florencie, kolébka renesance

Země: Itálie
Počet obyvatel: 366 tisíc
Vzdálenost z Prahy: 742 kilometrů (vzdušnou čarou); autem: 9 h 47 min (1 028 km)

Jméno metropole malebného Toskánska, založené římskými vojáky, znamená „Kvetoucí“. Největší rozkvět města nastal v období renesance, z nějž pochází i typická kupole nejikoničtější stavby Florencie: katedrály Santa Maria del Fiore. Stavba samotné budovy začala na konci 13. století, dokončení se však protáhlo. Nečekaným technickým problémem se ukázala výstavba obří kupole, s níž si dokázal poradit až Filippo Brunelleschi – kupole byla dokončena roku 1434. Florencií protéká řeka Arno, na níž stojí i jeden z nejslavnějších mostů světa, Ponte Vecchio. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ropucha coloradská – její kůže a jed obsahují 5-MeO-DMT a bufotenin, halucinogenní tryptaminy. (foto: Wikimedia Commons, WildfeuerCC BY-SA 3.0 CZ)

Věda

Astrovan přepravující astronauty na start mise STS-135. (foto: NASA, Jim GrossmannCC BY 4.0)

Vesmír

Trosky Reichstagu jen pár dní po skončení bojů. (foto: Wikimedia Commons, Imperial War MuseumsCC0)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907