Původně žily pandy velké na rozsáhlém území Číny až po Vietnam a Barmu. Dnes obývají omezené oblasti v čínských provinciích Kan-su, Šen-si a Sečuan. Je tam pro ně zřízena celá řada rezervací a národních parků. V městě Čcheng-tu bylo vybudováno chovné centrum pro pandy velké
Pandy jsou březí 5 až 6 měsíců a porod se odehrává obvykle v lednu. Pandí matka každoročně vrhne 1–3 mláďata, ale většinou odchová jen jedno. Porodní hmotnost mláděte je kolem 100 gramů.
Konzumuje takřka výhradně bambusové výhonky. Jako doplněk požírá i jiné rostliny a výjimečně pozře i drobné živočichy. Denně spořádá 10 až 20 kg bambusu. Rostlinnou potravu tráví jen díky zvláštním střevním bakteriím.
Vědci nedávno přečetli pandí genom a odhalili v něm například gen pro cathelicidin-AM. Tento nepříliš dlouhý řetězec z aminokyselin, tzv. peptid, slouží pandě ke zdolávání bakteriálních infekcí. Na mikroby působí jako velmi silné antibiotikum. V laboratorních testech zabíjel cathelicidin-AM rychle a spolehlivě i bakterie, jež běžným antibiotikům snadno odolají. Farmaceuti doufají, že se jednou budeme léčit z infekčních chorob právě touhle „pandí medicínou“.
Žije v horských bambusových lesích v nadmořské výšce kolem 2 500 až 3 000 metrů. V zimě sestupuje do nižších poloh kolem 800 m n.m.
Panda velká je národním symbolem Číny a díky tomu se objevuje i na limitovaných zlatých mincích. Rovněž se těší zvýšené ochraně ze strany čínských úřadů. V případě, že se někomu podaří pandu zachránit, obdrží odměnu ve výši dvojnásobku ročního platu průměrného Číňana. Naopak za úmyslné usmrcení zvířete hrozí dotyčnému i trest smrti.
časopis Příroda
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)
RevueNejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném pro OSN už šestý rok v řadě stalo Finsko, Česko skončilo stejně jako loni osmnácté. (foto: Shutterstock)
ZajímavostiLibušín a Maměnka v současné podobě. (foto: Shutterstock)
VesmírPozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew Tilk, CC0)
HistorieAlbrecht Dürer na terase svého domu, obraz od Williama Bella Scotta. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VálkaItalský voják vyzbrojený kulometem Breda, Jugoslávie 1941. (foto: Wikimedia Commons, Regio Esercito, CC BY-SA 4.0)
