Pandy kdysi obývaly i Evropu: Od těch čínských se ale lišily

04.08.2022 - Stanislav Mihulka

Vlhké lesy starého kontinentu bývaly kdysi domovem evropských pand. Na rozdíl od těch čínských se ale jejich evropští příbuzní neživili bambusem

<p>Umělecká představa evropské pandy ze severozápadního Bulharska.<em> (ilustrace: Velizar Simeonovski, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Umělecká představa evropské pandy ze severozápadního Bulharska. (ilustrace: Velizar Simeonovski, CC BY-SA 4.0)


Reklama

Pandy velké (Ailuropoda melanoleuca) si většinou spojujeme s Čínou a jsou považovány za živoucí fosilie, protože se během své evoluční historie změnily jen velmi málo. To ovšem neznamená, že by jejich rodokmen představoval izolovaný výhonek z pravěku. Ve skutečnosti se v průběhu historických epoch rozvětvil do tolika nesourodých větví, že vědci mají problém je vzájemně propojit.

Potvrzuje to i nález ze severozápadního Bulharska, kde paleontologové narazili na několik fosilizovaných zubů, patřících podle všeho evropskému druhu pravěké pandy. Ta podle vědců obývala starý kontinent před zhruba šesti miliony let.

Medvědi z vlhkých lesů

Na rozdíl od svého čínského příbuzného se evropská panda zřejmě neživila bambusem. Objevený chrup totiž není podle vědců dostatečně silný k drcení dřevnatých stvolů bambusu. Evropská panda, pojmenovaná Agriarctos nikolovi po bulharském paleontologovi Ivanu Nikolovovi, který poprvé katalogizoval zuby již v 70. letech minulého století, byla podobně velká jako dnešní pandy a obývala bažinaté lesy, kde se nejspíš živila místní vegetací.

Proč vlastně pandy, které patří mezi medvědovité, změnily jídelníček a přešly na vegetariánskou stravu? „Specializaci pand na pojídání vegetace ve vlhkých lesích by mohl vysvětlit konkurenční tlak jiných šelem, především medvědů,“ domnívá se Nikolai Spassov z bulharského Národního přírodovědného muzea. „Panda Agriarctos nikolovi sice asi nebyla až tak potravně specializovaná jako dnešní panda, ale zřejmě byla úzce vázaná na vlhké lesní prostředí. Na konci miocénu jih Evropy vyschl, což zřejmě představovalo konec posledních evropských pand.“

TIP: Panda velká má žaludek masožravce, proč se ale živí rostlinnou stravou?

Předci dnešních pand velkých začali přecházet na vegetariánskou stravu už před 7 miliony let. Byli k tomu zřejmě donuceni změnou klimatu, při které vymizela většina jejich kořisti. Výhradními jedlíky bambusu se dnešní pandy staly zhruba před dvěma miliony roků.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907