Perla mezi právními knihami: Co ukrývá Gelnhausenův kodex?

18.06.2019 - Jitka Tláskalová

I „temný středověk“ má své hvězdy a tyto mimořádné osobnosti ani zdaleka nemusely nosit korunu. Bohatě stačilo, aby dokonale ovládaly své řemeslo. Takovou postavou byl i talentovaný Jan z Gelnhausenu, jehož pergamenová právní kniha z první desetiny 15. století patří ke skutečným pokladům našeho písemnictví

<p>Gelnhausenův kodex vznikl v letech 1400‒1408 a obsahuje nálezy jihlavského městského a horního práva a 21 panovnických privilegií. Autorem jeho koncepce a jedním z celkem tří písařů byl Jan z Gelnhausenu.</p>

Gelnhausenův kodex vznikl v letech 1400‒1408 a obsahuje nálezy jihlavského městského a horního práva a 21 panovnických privilegií. Autorem jeho koncepce a jedním z celkem tří písařů byl Jan z Gelnhausenu.


Reklama

Jan pocházel z německého města Gelnhausen, ale záhy se dostal do Čech, kde v Kutné hoře vykonával funkci horního a posléze dokonce důlního písaře. Díky svým mimořádným schopnostem se nakonec propracoval až na dvůr Karla IV. a stal se písařem královské komory a později i registrátorem. I když výčet těchto činností nepůsobí zrovna dramaticky, císaře často doprovázel, a tak byl jeho život plný cestování a tedy i drobných dobrodružství.

Právníkem do posledního dechu

V roce 1374 však Karlovy služby opustil a odešel do Olomouce, kde byl biskupem jeho slavný jmenovec Jan ze Středy. Gelnhausen zde pracoval nejen v biskupských službách, ale také jako veřejný notář a nasbíral další cenné zkušenosti. Z Olomouce se pak vydal do Brna, kde však nebyl spokojen, a tak se stáhl do Chrlic. Ani tady mu štěstí příliš nepřálo, protože zabředl do sporů s jistým Ješkem z Hranic a tyto pře ho nakonec dovedly k rozhodnutí vrátit se zpět do veřejných služeb. 

V té době mu již táhlo na sedmý křížek a na svou dobu byl až neuvěřitelně starý. Podobný krok pro něj tudíž byl nesmírně náročný, a to nejen psychicky, ale i fyzicky. Přesto se odhodlal a přesídlil do Jihlavy, kde začal působit jako veřejný notář a rektor zdejší školy. Podnítil zde vznik hned několika kodexů, z nichž ten nejcennější a nejkrásnější právem nese jeho jméno a talentovaný muž tak konec svého života korunoval svým nejcennějším přínosem.

Když ježek vystrnadí lva

Pro nás je jeho rukopis zajímavý zejména po uměleckohistorické stránce, a to díky unikátní výzdobě, kterou ho zkrášlili dva neznámí autoři. V úvodu každého privilegia se nachází miniatura toho panovníka, který Jihlavě danou výsadu potvrdil, a tak je dílo zároveň i jakousi galerií osobností od Václava I. po markraběte Jošta. Vládci jsou zde zachyceni v majestátu a s atributy moci nebo jako rytíři v plné zbroji tak, jak se objevují například na pečetích. 

Vzácný svazek má zároveň i své nej. V iniciále S se zde možná vůbec poprvé setkáváme se znakem Jihlavy v podobě, v jaké ho městu potvrdil až císař František Josef I. v kulatém roce 1900. Známý jihlavský ježek se na něm střídá s dvouocasým lvem, který byl na původním znaku.

Výtvarnou stránku kodexu vhodně doplňují i drobné výjevy, jako je například postava sokolníka. Tito muži bývali dříve znázorňováni jako prostí lidé, ale sokolník z kodexu je dvořan Václava IV. oblečený v úzkých nohavicích a přiléhavém kabátci. Pestrost a rozmařilost jeho oděvu je přesně tou hýřivostí, kterou kritizovali mravokárci dané doby a která pronikla i do rétoriky jednotlivých kázání. (Nezapomínejme, že se se nacházíme v době, kdy již začínaly doutnat první jiskřičky budoucího požáru husitských válek.)

TIP: Proměny lidského myšlení: 7 knih, které změnily svět

Unikátní cyklus královských podobizen však nesmíme vnímat jako galerii skutečných portrétů. Jedná se o symbolické rekonstrukce, které mají sloužit především právnímu účelu knihy. Také proto má kodex hned na začátku výjev přísahy, jenž zavazuje všechny současné i příští představitele města s tím, že na vše dohlíží vládci, kteří rozhodli, aby byla sepsána a vyzdobena. Tyto podobizny jsou zcela mimořádné a ani u nás ani v sousedním Rakousku či Německu není žádný srovnatelný exemplář. Není divu, že jihlavští radní tento reprezentativní svazek považovali za zosobnění městské samostatnosti a nechali ho vyzdobit pravým zlatem.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Rorschach chtěl svým testem odhalovat schizofrenii, tedy duševní nemoc související se selháváním myšlenkových procesů a sníženým vnímáním emocí.

Zajímavosti

Svobodné zednářství

Historie

Pozemní personál britského a francouzského letectva si krátí dlouhou chvíli u krytu s nápisem upomínajícím na adresu britských premiérů

Válka

Umělá inteligence značně vylepší provoz satelitů pro dálkový průzkum Země.

Vesmír

Bakteriální kultury v experimentu

Věda
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907