Pět nejstarších dokladů české historie

07.08.2021 - Lenka Peremská

I když bývá ošidné tvrdit o něčem, že je „nej“, předkládáme vám výčet pěti nejstarších českých dokumentů či událostí. Často se najde další kandidát, který se hodlá o dané prvenství utkat. Nicméně nejstarší zachované dokumenty máme doložené, a dokud se nenajdou jiné starší, můžeme jim tento titul směle nechat. Horší je to třeba s městy…

<h3>Originál listiny | 1057</h3><p><strong>Založení litoměřické kapituly</strong></p><p>Dokument vystavený přemyslovským knížetem <strong>Spytihněvem II.</strong> v roce 1057, jehož originál dosud spočívá v útrobách litoměřického oblastního archivu, je obecně považován za nejstarší dochovanou listinu v Čechách. A to přesto, že se v zásadě nejednalo o listinu, ale o pamětní zápis.</p><p>Ten měl navždy připomínat, že na <strong>Dómském vrchu</strong>, kde ještě v 11. století stávalo důležité přemyslovské hradiště, <strong>nechal řečený kníže založit svatoštěpánskou kapitulu, čímž jedno z několika přemyslovských mocenských center v Čechách povýšil</strong>. Nové kapitule věnoval několik vsí i s poddanými, stejně jako vinice, cesty či <em>„každoročně hříbě ze stáda klisen na oděv jednomu každému z bratří“</em>. A závěrečná formulka nezcizitelnost majetku ještě pojistila:<em> „Kdokoliv by na radu ďáblovu něco ze všech těchto věcí umenšil, s ďáblem propadne věčným trestům. Amen. Amen. Amen.“</em> Díky pozdějšímu dílu kronikáře Kosmy se nám rovněž zachovalo jméno prvního zdejšího probošta Lance. <em>(foto: Wikimedia Commons, CC0)</em></p>

Originál listiny | 1057

Založení litoměřické kapituly

Dokument vystavený přemyslovským knížetem Spytihněvem II. v roce 1057, jehož originál dosud spočívá v útrobách litoměřického oblastního archivu, je obecně považován za nejstarší dochovanou listinu v Čechách. A to přesto, že se v zásadě nejednalo o listinu, ale o pamětní zápis.

Ten měl navždy připomínat, že na Dómském vrchu, kde ještě v 11. století stávalo důležité přemyslovské hradiště, nechal řečený kníže založit svatoštěpánskou kapitulu, čímž jedno z několika přemyslovských mocenských center v Čechách povýšil. Nové kapitule věnoval několik vsí i s poddanými, stejně jako vinice, cesty či „každoročně hříbě ze stáda klisen na oděv jednomu každému z bratří“. A závěrečná formulka nezcizitelnost majetku ještě pojistila: „Kdokoliv by na radu ďáblovu něco ze všech těchto věcí umenšil, s ďáblem propadne věčným trestům. Amen. Amen. Amen.“ Díky pozdějšímu dílu kronikáře Kosmy se nám rovněž zachovalo jméno prvního zdejšího probošta Lance. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

<h3>Věta | počátek 13. století</h3><p><strong>Pavel dal jest…</strong></p><p>V Litoměřicích ještě posečkáme. Zmíněná zakládací listina zdejší kapituly se totiž pyšní hned dvěma prvenstvími. <strong>Nejen že se jedná o nejstarší dochovaný originál písemnosti, ale douška přidaná k textu někdy na počátku 13. století je první vůbec nejstarší česky psanou větou</strong>. I když ruku na srdce, jen málokdo by byl dnes schopen bez nápovědy pochopit její význam. </p><p>V překladu zápis hovořil o darování pozemku i se dvěma nevolníky: <em>„Pavel dal jest Ploskovicích zem´u, Vlach dal jest Dolás zem´u bogu i svatému Ščepánu se dvěma dušníkoma, Bogučeja a Sedlatu.“</em> Neboli <em>Pavel dal v Ploskovicích pozemek a Vlach dal v Dolanech pozemek Bohu a svatému Štěpánu</em> (tedy daroval jej svatoštěpánskému kostelu) <em>se dvěma nevolníky Bogučejem a Sedlatou</em>. <em>(foto: Wikimedia Commons, CC0)</em></p>

Věta | počátek 13. století

Pavel dal jest…

V Litoměřicích ještě posečkáme. Zmíněná zakládací listina zdejší kapituly se totiž pyšní hned dvěma prvenstvími. Nejen že se jedná o nejstarší dochovaný originál písemnosti, ale douška přidaná k textu někdy na počátku 13. století je první vůbec nejstarší česky psanou větou. I když ruku na srdce, jen málokdo by byl dnes schopen bez nápovědy pochopit její význam. 

V překladu zápis hovořil o darování pozemku i se dvěma nevolníky: „Pavel dal jest Ploskovicích zem´u, Vlach dal jest Dolás zem´u bogu i svatému Ščepánu se dvěma dušníkoma, Bogučeja a Sedlatu.“ Neboli Pavel dal v Ploskovicích pozemek a Vlach dal v Dolanech pozemek Bohu a svatému Štěpánu (tedy daroval jej svatoštěpánskému kostelu) se dvěma nevolníky Bogučejem a Sedlatou(foto: Wikimedia Commons, CC0)

<h3>Tištěná mapa | 1518</h3><p><strong>Klaudyánova pomůcka poutníkům</strong></p><p>Snad nám nebudete mít za zlé, že i za třetím nejstarším artefaktem musíme zamířit do litoměřického archivu. <strong>Jedná se o první tištěnou mapu Čech, kterou nechal roku 1518 zhotovit mladoboleslavský lékař a učenec Mikuláš Klaudyán řečený Kulha</strong>. </p><p>Příznivec českých bratří své dílo nemohl vytisknout v Čechách, protože nikde nenalezl dostatečně technologicky vyspělou tiskárnu. Obrátil se proto do říše, konkrétně do norimberské dílny mistra <strong>Jeronýma Höltzela</strong>, který připravil dřevořezy k mapě vysoké 1 260 mm a široké 640 mm. Vlastní mapa však zaujímá pouze spodní třetinu obrazu a není orientovaná na sever, ale na jih, jak bylo u starých map běžné. <strong>Klaudyánova mapa je považována za nejstarší tištěnou mapu Čech, přesto se však vědci domnívají, že podobných kartografických materiálů už v té době existovalo několik</strong>. Naznačují to mimo jiné návody, které přesně popisovaly, jak takovou mapu zakreslit. Jeden z nich například vznikl již v roce 1422. Na rozdíl od mapy mistra Mikuláše však neměla ostatní díla takové štěstí, aby se zachovala do dnešních dnů. <em>(foto: Wikimedia Commons, CC0)</em></p>

Tištěná mapa | 1518

Klaudyánova pomůcka poutníkům

Snad nám nebudete mít za zlé, že i za třetím nejstarším artefaktem musíme zamířit do litoměřického archivu. Jedná se o první tištěnou mapu Čech, kterou nechal roku 1518 zhotovit mladoboleslavský lékař a učenec Mikuláš Klaudyán řečený Kulha

Příznivec českých bratří své dílo nemohl vytisknout v Čechách, protože nikde nenalezl dostatečně technologicky vyspělou tiskárnu. Obrátil se proto do říše, konkrétně do norimberské dílny mistra Jeronýma Höltzela, který připravil dřevořezy k mapě vysoké 1 260 mm a široké 640 mm. Vlastní mapa však zaujímá pouze spodní třetinu obrazu a není orientovaná na sever, ale na jih, jak bylo u starých map běžné. Klaudyánova mapa je považována za nejstarší tištěnou mapu Čech, přesto se však vědci domnívají, že podobných kartografických materiálů už v té době existovalo několik. Naznačují to mimo jiné návody, které přesně popisovaly, jak takovou mapu zakreslit. Jeden z nich například vznikl již v roce 1422. Na rozdíl od mapy mistra Mikuláše však neměla ostatní díla takové štěstí, aby se zachovala do dnešních dnů. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

<h3>Píseň | 10. století</h3><p><strong>Hospodine, pomiluj ny</strong></p><p>Titul nejstarší česky zpívané písně získala skladba <em>Hospodine, pomiluj ny</em>, která zřejmě vznikla někdy během 10. století. <strong>První písemná zmínka o jejím použití však pochází teprve z roku 1055, kdy prý chorál zapěli účastníci nastolování tehdejšího knížete Spytihněva.</strong> Nejstarší skutečně dochovaný zápis je ještě o více než tři století mladší.</p><p>Není divu. V dobách středověku se hudba pěstovala zejména k liturgickým účelům, jejichž výsostním jazykem byla latina. Vedle církevních litanií však souběžně vznikaly písně zpívané obyčejnými lidmi, kterým duchovní jazyk nic moc neříkal. Pokud se však nestaly všeobecně známým (s odpuštěním) hitem, měly jen pramalou naději na zachování do budoucna. <strong>Písni <em>Hospodine, pomiluj ny</em> se ale zacílení na publikum natolik povedlo, že se na dlouhý čas stala jakousi pomyslnou hymnou tehdejší společnosti. </strong>(foto: Wikimedia Commons, CC0)</p>

Píseň | 10. století

Hospodine, pomiluj ny

Titul nejstarší česky zpívané písně získala skladba Hospodine, pomiluj ny, která zřejmě vznikla někdy během 10. století. První písemná zmínka o jejím použití však pochází teprve z roku 1055, kdy prý chorál zapěli účastníci nastolování tehdejšího knížete Spytihněva. Nejstarší skutečně dochovaný zápis je ještě o více než tři století mladší.

Není divu. V dobách středověku se hudba pěstovala zejména k liturgickým účelům, jejichž výsostním jazykem byla latina. Vedle církevních litanií však souběžně vznikaly písně zpívané obyčejnými lidmi, kterým duchovní jazyk nic moc neříkal. Pokud se však nestaly všeobecně známým (s odpuštěním) hitem, měly jen pramalou naději na zachování do budoucna. Písni Hospodine, pomiluj ny se ale zacílení na publikum natolik povedlo, že se na dlouhý čas stala jakousi pomyslnou hymnou tehdejší společnosti. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

<h3>Založení města | 1213 a 1223</h3><p><strong>Uničov versus Bruntál</strong></p><p>O titul nejstaršího založeného města v Čechách svádí již několik let urputný boj dva kandidáti, totiž severomoravský <strong>Uničov</strong> a jeho 44 kilometrů vzdálený kolega <strong>Bruntál</strong>. Obě aglomerace byly založeny na počátku 13. století, kdy vyvrcholila snaha osidlovat dosud nehostinná a neobydlená místa po všech koutech Čech a Moravy. Nová města byla založena takzvaně na zeleném drnu, kdy panovníkem nebo vrchností pověřený lokátor vyměřil budoucí ulice se zástavbou a také náměstí.</p><p><strong>Uničov byl založen patrně okolo roku 1213, ovšem doložené potvrzení zakládací listiny máme až z doby o deset let později.</strong> Protože fundátorem sídliště byl z rozkazu českého krále moravský markrabě <strong>Vladislav Jindřich</strong>, získalo město status města královského. Nová aglomerace vznikla se zřetelem k hojnému nalezišti rud v jejím okolí. Původní předpoklady se však nenaplnily, a tak Uničov zůstal provinčním městečkem.</p><p><strong>Ve zmiňované listině z roku 1223 je však zmíněno i město Bruntál, které mělo být vůbec první takto institucionálně založenou osadou.</strong> Ať už se prvenství přikloní ke komukoliv, v české zemi existovalo několik mnohem starších měst, jejichž status sice nebyl právně podchycen, ale jejichž návaznost na starobylé (raně středověké nebo ještě starší osídlení) je neoddiskutovatelná. <em>(foto: Město Bruntál)</em> </p>

Založení města | 1213 a 1223

Uničov versus Bruntál

O titul nejstaršího založeného města v Čechách svádí již několik let urputný boj dva kandidáti, totiž severomoravský Uničov a jeho 44 kilometrů vzdálený kolega Bruntál. Obě aglomerace byly založeny na počátku 13. století, kdy vyvrcholila snaha osidlovat dosud nehostinná a neobydlená místa po všech koutech Čech a Moravy. Nová města byla založena takzvaně na zeleném drnu, kdy panovníkem nebo vrchností pověřený lokátor vyměřil budoucí ulice se zástavbou a také náměstí.

Uničov byl založen patrně okolo roku 1213, ovšem doložené potvrzení zakládací listiny máme až z doby o deset let později. Protože fundátorem sídliště byl z rozkazu českého krále moravský markrabě Vladislav Jindřich, získalo město status města královského. Nová aglomerace vznikla se zřetelem k hojnému nalezišti rud v jejím okolí. Původní předpoklady se však nenaplnily, a tak Uničov zůstal provinčním městečkem.

Ve zmiňované listině z roku 1223 je však zmíněno i město Bruntál, které mělo být vůbec první takto institucionálně založenou osadou. Ať už se prvenství přikloní ke komukoliv, v české zemi existovalo několik mnohem starších měst, jejichž status sice nebyl právně podchycen, ale jejichž návaznost na starobylé (raně středověké nebo ještě starší osídlení) je neoddiskutovatelná. (foto: Město Bruntál) 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Tropické cyklóny dostávaly jména už před několika staletími. Bouře byly tehdy pojmenovávány podle míst, kde působily velké škody nebo podle svatých.

Zajímavosti

Koncept lunární motorky Tardigrade.

Vesmír

Všemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty

Příroda
Historie

U Tannenbergu Rusové ztratily desetitisíce mužů, ale tisk bitvu označil za pouhý lokální neúspěch.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907