Pět prstů a jeden pseudopalec: Mimořádné ruce ksukolů ocasatých

29.09.2021 - Zuzana Teličková

Ksukol ocasatý, známý také jako Aye aye, je možná nejpodivnějším zástupcem řádu primátů. Tato vzácná poloopice žijící na Madagaskaru má neobyčejně velké uši, permanentně dorůstající řezáky a zejména neobyčejné prsty na horních končetinách.

<p>Zoologové žertují, že ksukol ocasatý při pohybu vypadá jako podivný lemur, který má místo rukou pavouky. Na snímku je dobře patrný mimořádně tenký prostředníček.</p>

Zoologové žertují, že ksukol ocasatý při pohybu vypadá jako podivný lemur, který má místo rukou pavouky. Na snímku je dobře patrný mimořádně tenký prostředníček.


Reklama

Pozornost u ksukolů ocasatých (Daubentonia madagascariensis) budí především prodloužené a mimořádně tenké prostředníčky, jimiž ksukolové v dutinách stromů pátrají po hmyzích larvách. Prostředníčky jim zároveň slouží jako „napichovátka“, kterými larvy vytahují ven. Prsty ksukolů se ovšem evolučně tak specializovaly, že se zároveň staly méně použitelnými pro běžný pohyb ve větvích stromů.

Studie Adama Hartstone-Rose a Edwina Dickinsona z americké North Carolina State University ukázala další kuriozitu v souvislosti s prsty ksukolů. Ukázalo se totiž, že madagaskarské poloopice jich nemají pět, ale vlastně šest. Dvojice zoologů studovala šlachy šesti ksukolů (samečků i samiček různého věku) vedoucí k jejich neobvyklým rukám a všimli si že jedna z nich nemíří k prstům, ale odbočuje k malému výrůstku na zápěstí.

Dále zjistili, že výčnělek je tvořen kostí a chrupavkou a je opatřen svalovinou, která umožňuje jeho pohyb ve třech různých směrech – velmi podobně, jako se může hýbat lidský palec. Jde o jakýsi pseudopalec, který dokáže vyvinout sílu odpovídající zhruba polovině hmotnosti ksukola. Při pohybu ve větvích je tedy velmi užitečný. Podle Hartstone-Rose a Dickinsona se pseudopalec u ksukolů vyvinul jako kompenzace příliš specializovaných prstů. 

TIP: Odrodilci z Afriky: Předci lemurů se na Madagaskar dostali před miliony let

„Také u jiných zvířecích druhů, například u pand, vznikl totožný pseudopalec, který jim dopomáhá k pevnějšímu úchopu,“ komentoval výsledky výzkumu Adam Hartstone-Rose. „Někteří primáti počet prstů zredukovali a pomohlo jim to k lepšímu pohybu. Ksukolové jsou první známí primáti, kteří si naopak jeden prst přidali.“

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Revue

Kuiperův pás původně 30krát překonával hmotnost naší planety, dnes je však 99 % této hmoty „nezvěstných“.

Vesmír

Britští sapéři stavějí most na západní frontě, 1917

Válka
Věda

Návrat Johannese a Friedricha, synů hraběte ze Stadionu z kavalírské cesty. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907