Pět tradičních, a přesto neobvyklých způsobů přípravy kávy

03.12.2021 - Vilém Koubek

Káva se dá připravovat na bezpočet způsobů, od kterých se pak odráží síla i chuť tmavého nápoje. Následující pětice však svou netradičností hravě předčí klasický french press i stylovou moka konvičku

<h3>V kolébce černého zlata</h3><p><strong>kde: Etiopie, Afrika</strong></p><p>Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. <strong>Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí</strong>.</p>

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

<h3>Není turek jako turek</h3><p><strong>kde: Turecko, Asie</strong></p><p>Český „turek“ nemá s pravou tureckou kávou nic společného. Zatímco výsledkem prvního zmíněného je s nadsázkou řečeno zločin proti chuťovým buňkám a zažívání, tradičním vařením vzniká silný a lahodný nápoj. Jeho základ tvoří zrna pomletá téměř na prach, který se pak spolu s cukrem, vodou a někdy také kořením smíchá v nádobce zvané džezva. <strong>Směs se přivede k varu, načež se džezva odstaví a půl minuty chladne, pak se vrátí na zdroj tepla a vše se třikrát opakuje.</strong> Podle tureckého úsloví by měla být káva <em>„černá jako peklo, silná jako smrt a sladká jako láska“</em>. </p>

Není turek jako turek

kde: Turecko, Asie

Český „turek“ nemá s pravou tureckou kávou nic společného. Zatímco výsledkem prvního zmíněného je s nadsázkou řečeno zločin proti chuťovým buňkám a zažívání, tradičním vařením vzniká silný a lahodný nápoj. Jeho základ tvoří zrna pomletá téměř na prach, který se pak spolu s cukrem, vodou a někdy také kořením smíchá v nádobce zvané džezva. Směs se přivede k varu, načež se džezva odstaví a půl minuty chladne, pak se vrátí na zdroj tepla a vše se třikrát opakuje. Podle tureckého úsloví by měla být káva „černá jako peklo, silná jako smrt a sladká jako láska“. 

<h3>Vajíčko vmíchané do šálku</h3><p><strong>kde: Skandinávie, Evropa</strong></p><p>Pokud vám na kávě vadí hořkost, zkuste si ji připravit na skandinávský způsob s vejcem: Životabudič pak bude překvapivě lahodný a jemný. <strong>Nahrubo namletá zrna – lžíci na každý šálek – nasypte do misky, rozklepněte do ní vejce a promíchejte. Směs vlijte do hrnce s vroucí vodou</strong>, stáhněte teplotu, nechte pět minut bublat a plotnu vypněte. Přidejte trochu studené vody, takže vaječná sedlina klesne ke dnu, a kávu přeceďte do hrnků přes sítko.</p>

Vajíčko vmíchané do šálku

kde: Skandinávie, Evropa

Pokud vám na kávě vadí hořkost, zkuste si ji připravit na skandinávský způsob s vejcem: Životabudič pak bude překvapivě lahodný a jemný. Nahrubo namletá zrna – lžíci na každý šálek – nasypte do misky, rozklepněte do ní vejce a promíchejte. Směs vlijte do hrnce s vroucí vodou, stáhněte teplotu, nechte pět minut bublat a plotnu vypněte. Přidejte trochu studené vody, takže vaječná sedlina klesne ke dnu, a kávu přeceďte do hrnků přes sítko.

<h3>Kapku po kapce</h3><p><strong>kde: jih Indie, Asie</strong></p><p>Jihoindická káva si stále zachovává punc luxusu, na který v moderní uspěchané době zdánlivě nezbývá prostor. Nápoj se připravuje pomocí filtru složeného ze dvou nádobek: Do té horní se nasypou namletá zrna a zalijí se vodou, načež výluh zachytává spodní nádržka. <strong>Výsledek má být extrémně silný, a překapávání tak může trvat hodinu i déle – některé rodiny dokonce nechávají filtr pracovat přes noc.</strong> Koncentrovaná káva se však nedá pít samotná, proto si ji Indové doslazují a míchají s vroucím mlékem.</p>

Kapku po kapce

kde: jih Indie, Asie

Jihoindická káva si stále zachovává punc luxusu, na který v moderní uspěchané době zdánlivě nezbývá prostor. Nápoj se připravuje pomocí filtru složeného ze dvou nádobek: Do té horní se nasypou namletá zrna a zalijí se vodou, načež výluh zachytává spodní nádržka. Výsledek má být extrémně silný, a překapávání tak může trvat hodinu i déle – některé rodiny dokonce nechávají filtr pracovat přes noc. Koncentrovaná káva se však nedá pít samotná, proto si ji Indové doslazují a míchají s vroucím mlékem.

<h3>Horké povzbuzení z ponožky</h3><p><strong>kde: Malajsie, Asie</strong></p><p>Malajsijci používají k přípravě kávy tradiční filtr, přezdívaný „ponožka“. <strong>Zrna přitom praží spolu s máslem a někdy i s margarínem, takže mají lehce karamelovou příchuť.</strong> Namletá směs se nasype do ponožky navlečené na speciální držák, ta se vloží do hrnce, přidá se horká voda a poté se káva alespoň pět minut louhuje. Někteří však přípravu urychlují tím, že vodu skrz ponožku opakovaně prolévají. Vzniklý silný nápoj se ředí mlékem, někdy i tím kondenzovaným.</p>

Horké povzbuzení z ponožky

kde: Malajsie, Asie

Malajsijci používají k přípravě kávy tradiční filtr, přezdívaný „ponožka“. Zrna přitom praží spolu s máslem a někdy i s margarínem, takže mají lehce karamelovou příchuť. Namletá směs se nasype do ponožky navlečené na speciální držák, ta se vloží do hrnce, přidá se horká voda a poté se káva alespoň pět minut louhuje. Někteří však přípravu urychlují tím, že vodu skrz ponožku opakovaně prolévají. Vzniklý silný nápoj se ředí mlékem, někdy i tím kondenzovaným.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907