Reklama


Planetární trosečníci: Těsné dvojhvězdy mohou odpalovat planety do vesmíru

19.04.2018 - Stanislav Mihulka

Planety těsných dvojhvězd nejspíš nečeká příliš světlá budoucnost. Jsou odsouzeny k bloudění vesmírem

<p>Cirkumbinární planeta Kepler-16b </p>

Cirkumbinární planeta Kepler-16b 


Reklama

Některé planety neobíhají jedinou hvězdu, ale hned dvě hvězdy najednou. Podle nového výzkumu týmu University of Washington mají tyto takzvané cirkumbinární planety slušnou šanci, že je gravitační hrátky jejich hvězd odpálí do okolního vesmíru, jako míček při golfu.

Astronomové objevili tisíce těsných dvojhvězd, které se obíhají za kratší dobu než 10 dní. Nejdřív si mysleli, že u podobných dvojhvězd nemohou být žádné planety. Teď mají zase za to, že cirkumbinárních planet je vlastně málo. Známe jich totiž přibližně dva tucty.

Gravitační katapult exoplanet

David Fleming a jeho spolupracovníci nabízejí zajímavé vysvětlení, podle něhož těsné dvojhvězdy mohou sehrát roli katapultu a odpálit své planety. Podle jejich počítačových simulací by se takový odpal měl přihodit téměř všem exoplanetám těsných dvojhvězd.

TIP: Kepler-1647b: Největší známá planeta z těch, které obíhají kolem dvou hvězd

Podle Fleminga jsou sice planetární systémy těsných dvojhvězd atraktivní na pozorování a většina objevených cirkumbinárních planet obíhá v obyvatelných zónách, ale perspektivní obyvatelné planety bychom prý měli hledat raději někde jinde. 

  • Zdroj textu:

    University of Washington

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/T. Pyle

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907