Po stopách konfliktu: Formoval se německý nacionalismus už po Bílé hoře?

23.05.2020 - Redakce Kauzy (extra Historie)

Čechách Odpovědět na otázku, kdy se začala psát historie česko-německého soužití v českých zemích, není jednoduché. Důležité ale bylo období, které díky Aloisu Jiráskovi známe jako „dobu temna“. Jde samozřejmě o dobu pobělohorskou a éru českého a nakonec i „studetoněmeckého“ národního obrození

<p>Josef Mathauser: bitva na Bílé hoře 1620</p>

Josef Mathauser: bitva na Bílé hoře 1620


Reklama

Příslušnost k národu určená používaným jazykem nebyla ani v prvních staletích novověku tím nejdůležitějším. Obyčejní lidé mluvili v Čechách a na Moravě česky i německy, církev používala latinu, v aristokratických kruzích získala zase popularitu francouzština nebo italština. V životě lidí bylo dál významnější to, k jakému stavu, regionu či zemi patřili. A od dob velké církevní reformace v 16. století k tomu přibyl další neopominutelný fakt, a sice k jakému vyznání – katolickému či nekatolickému – se člověk hlásil. 

Národní katastrofa?

České země se v roce 1526 staly součástí habsburské středoevropské monarchie. Mezi katolickým panovnickým dvorem ve Vídni a zástupci české a moravské šlechty, jejíž mnozí příslušníci byli nekatolíky, nevládly právě nejlepší vztahy. Zemská šlechta se snažila chránit svá stavovská i konfesní práva, což vyvrcholilo „ohavnou rebelií“ proti Habsburkům a porážkou stavovských vojsk, v nichž se bili i Němci, v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620.

Bílá hora pak ve 20. století několikrát sehrála roli symbolu národní porážky, kterou je třeba odčinit i protiněmeckými opatřeními – po roce 1918 konfiskací půdy a po roce 1945 vysídlením Němců. Ovšem podle francouzského historika Oliviera Chalinea byla fatální chybou spíše defenestrace císařských místodržících v roce 1618, kterou opět nelze nahlížet optikou moderního nacionalismu, vždyť svrženi z okna Hradu byli „Češi Slavata a Martinic, davem, který podnítil německo-italský hrabě Thurn“.

„Neuvážené dobrodružství“ českých stavů císař Ferdinand II. (vládl 1619–1637) tvrdě potrestal. Nařídil Českému království Obnovené zřízení zemské, 1627 pro Čechy a 1628 pro Moravu, které znamenalo konec státní autonomie, náboženské svobody a stavovských privilegií.

Rekatolizace postihla Čechy i Němce, ale české obyvatelstvo bylo poškozeno mnohem víc než jeho němečtí sousedé. Konfiskace majetku rebelujících stavů téměř zlikvidovaly domácí česky mluvící šlechtu a také většina české politické elity odešla do exilu. Jejich místo zaujala aristokracie věrná Habsburkům, která přicházela do českých zemí zejména (ale ne vždy) z německého jazykového prostředí. 

Vítězný postup němčiny

Pobělohorská doba tak přinesla postupnou germanizaci a vytlačování českého jazyka i české kultury na okraj, byť 2. polovina 17. století ještě přinesla skvosty české barokní hudby a literatury. Obnovené zřízení sice němčinu s češtinou pouze zrovnoprávnilo, ve skutečnosti se však němčina v následujících desetiletích prosadila jako dominantní jazyk.

Převahu Němců dále posílily osvícenecké reformy císařovny Marie Terezie (vládla 1740–1780) a jejího syna císaře Josefa II. (vládl 1780–1790). Součástí reforem obou panovníků byla totiž modernizace a racionalizace státní správy centralizované monarchie, jejíž vládci mimo jiné chtěli jazykově pestrou mozaiku svých poddaných řídit jedním jazykem. A tak byla v roce 1784 němčina vyhlášena celostátním úředním jazykem, čímž získala prestižní postavení i v těch částech soustátí, kde Němci nepředstavovali většinové obyvatelstvo, tedy i v Čechách a na Moravě.

Jaro národů

Myšlenky osvícenců v druhé polovině 18. století podkopávali tradiční představy o primární příslušnosti lidí k panství, stavu nebo církvi. Ale lidé někam patřit chtějí, a tak začalo hledání nové identity. Ve většině evropských zemí včetně habsburské monarchie se začala prosazovat představa etnické pospolitosti, založená na sdílení společného jazyka, kultury a kmenového původu. Nastala doba národních obrození, kdy se v bolestech rodily moderní národy.

TIP: Historie jednoho pojmu: Odkud se vzalo slovo Sudety?

V českých zemích probíhalo „národní probuzení“ jinak u Čechů a jinak u Němců. Čeští buditelé toužili po jazykové, kulturní, ekonomické a nakonec i politické emancipaci. Tu čeští Němci nepotřebovali, neboť nepociťovali, že by v zemi byli druhořadí. V bohatších vrstvách českých Němců tak přetrvával zemský, případně rakouský patriotismus spojený s loajalitou ke dvoru a víceméně všechny ostatní Němce pak uspokojovala dominance němčiny zaručující výsadní postavení v celé monarchii.

Velkoněmecká myšlenka

Proces národního uvědomování však nakonec zasáhl i české Němce. Jungmannova a Palackého generace byla v psaní slovníků a novin či zakládaní muzeí a divadel tak úspěšná, že Němci začali mít z emancipace Čechů, kteří se stěhovali do velkých měst, strach. Jako protitah si část českých Němců zhruba od konce třicátých let 19. století zvolila příklon k liberálnímu, později velkoněmeckému hnutí. To usilovalo o sjednocení v té době rozdrobeného Německa, a to v hranicích bývalé Svaté říše římské, respektive Německého spolku. Spadaly by tam i české země, což bylo pro obrozené Čechy nepřípustné. Mezi Čechy a Němci tehdy začalo národnostní soupeření.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907