Zejména v zimním půlroce se především v nížinách setkáváme s inverzními jevy. Mlhavé šedivé počasí, kdy přes nízkou oblačností zataženou oblohu nejsou vidět sluneční paprsky, trvá i několik týdnů
Z nízké oblačnosti neprší ani nesněží. Zato vytváří tzv. pokličku, pod níž se v ovzduší drží průmyslové a automobilové nečistoty. Inverze v meteorologické terminologii vlastně znamená převrácení nebo zvrat, což se vztahuje na neobvyklé vertikální rozložení teploty vzduchu. Teplota vzduchu v atmosféře se s výškou mění. Za normálních okolností s každými dalšími sty metry výšky klesá zhruba o hodnotu 0,65 °C. Naopak při inverzi bývá v horských oblastech tepleji než v nižších polohách.
Inverzní charakter počasí se projevuje vždy, když se do střední Evropy tlačí rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu – většinou od severovýchodu nebo východu. V této době je počasí beze srážek, pro Česko je navíc typické, že k nám od jihu začne ve vyšších vrstvách atmosféry proudit teplejší vzduch.
V létě tuto situaci většinou vítáme, protože zaručuje slunečné a teplé počasí na koupání. Naproti tomu v zimě přicházejí s inverzí šedivé a mlhavé dny se špatnou viditelností. Zatímco v horských oblastech se teplota vzduchu pohybuje nad bodem mrazu, v nížinách mrzne nebo se rtuť teploměru pohybuje lehce nad bodem mrazu.
Na spodní hranici inverze se kondenzací vodní páry ve studeném vzduchu často vytváří inverzní oblačnost, pod kterou nedochází k promíchávání vzduchu. To vede ke zvyšování koncentrací škodlivin v ovzduší a vzniku smogu a velmi často i ke snížené viditelnosti – způsobené buď mlhou, nebo kouřmem. V Česku to platí hlavně pro Ostravsko, které se nachází mezi dvěma horskými masívy (Jeseníky a Beskydy) a Podkrušnohoří. Pokud ale inverzní charakter trvá déle, zhoršené rozptylové podmínky, způsobené zejména automobilovou dopravou a průmyslem, většinou nastávají ve všech větších městech.
V případě, že inverze trvá déle, prachové částice, jež jsou u nás většinou hlavním znečišťujícím prvkem v ovzduší, zafungují jako kondenzační jádra a podpoří vznik oblačnosti. Z nízké oblačnosti ovšem žádné intenzivní srážky nevypadávají – většinou jen mrholí. Při smogové situaci může z nízké oblačnosti výjimečně vypadávat tzv. průmyslový sníh, který vzniká kombinací silného mrazu a inverzního charakteru počasí. Sníh začne v tom případě vypadávat v místech zdrojů tepla a vlhkosti. U nás jsme se s průmyslovým sněhem setkali například v Plzni 30. prosince 2010, když místy napadlo až 10 cm sněhu.
Inverze je mnoho druhů, v zásadě ale rozlišujeme především inverzi přízemní a výškovou. Prvně jmenovaný typ brání promíchávání vzduchu bezprostředně nad povrchem, ale v určitých situacích někdy naopak může zmenšovat hodnoty přízemní koncentrace škodlivin. K tomu dochází v okolí výškových zdrojů znečištění, kde jsou škodliviny vypouštěny nad hranicí přízemní inverze a dobře se rozptylují ve volné atmosféře. Častý výskyt výrazného horizontálního větru ve větších výškách pak umožňuje přenos exhalací do vzdálenějších míst. Takže například emise z našich tepelných elektráren byly zaregistrovány ve Skandinávii a naopak u nás byly zaznamenány emise z Porýní.
TIP: Co se děje s počasím? Máme si na projevy klimatických změn zvykat?
V případě výškové teplotní inverze je rozptyl exhalací omezován dolní hranicí její výšky nad zemským povrchem. Zdaleka nejhorší situace nastane, pokud dolní hranice výškové inverze leží jen několik málo set metrů nad zemí. Pak je atmosféra zatížena jak exhaláty, které mají původ v přízemních zdrojích, tak těmi, jež pocházejí z většiny výškových zdrojů.
Inverzní charakter počasí ovlivnit nemůžeme. Ten je dán aktuálním rozložením tlakových útvarů nad starým kontinentem. Inverzi ukončuje především studená fronta, která za pomoci silného větru inverzní „jezero“ rozmíchá. Co ale při inverzním charakteru počasí, se kterým se ruku v ruce nesou zhoršené rozptylové podmínky a v extrémních případech i smog, do značné míry ovlivnit můžeme, je snížení provozu automobilové dopravy.
Meteorologie rozeznává několik typů inverzí, a to podle příčiny jejího vzniku.
Další typ inverze pozorujeme u takového proudění vzduchu, které označujeme za turbulentní. Pokud je ohyb vzduchových mas natolik dynamický, že se přestává řídit pravidly platnými pro laminární proudění, mísí se jednotlivé vrstvy natolik, že se mohou vyskytovat teplotní inverze. Inverze za turbulence (turbulentní) vznikají velmi často u mořského pobřeží a řadíme je mezi výškové.
časopis Příroda
ZajímavostiAfgánská kvalita
Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.
V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)