Podívejte se na nejkrásnější galaxie ve vesmíru
Ohromná uskupení stálic, plynů, mezihvězdného prachu a temné hmoty vytvářejí na obloze různé tvary. Důvod tkví mimo jiné v tom, že jsou k nám galaxie rozdílně natočeny. Často je navíc deformuje i vzájemné působení. Jedny z nejkrásnějších snímků hvězdných ostrovů nám poskytl Hubbleův kosmický teleskop

Mlhovina v Andromedě
Galaxie M31 je od Země vzdálena 2,54 milionu světelných roků. V průměru měří 220 tisíc světelných let, tudíž je za dobrých podmínek viditelná jako mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy – odtud používané označení „mlhovina v Andromedě“. Na základě nových poznatků bylo v roce 2010 potvrzeno, že M31 vznikla jako důsledek srážky dvou menších útvarů zhruba před osmi miliardami let: Dokládají to dvě černé díry v jejím středu. Kolize galaxií – tzv. galaktický kanibalismus – představovaly v minulosti jeden z mechanismů, jak se utvářely velké hvězdné ostrovy.

Spirální galaxie M101
Galaxie M101 s vyvinutými spirálními rameny má průměr zhruba 170 tisíc světelných let a odhadem zahrnuje minimálně bilion hvězd. Přibližně 100 miliard z nich se přitom může podobat Slunci. Spirální ramena galaxie jsou jakoby pokropena velkými oblastmi mlhovin s probíhající intenzivní tvorbou hvězd. Na obloze útvar najdeme v souhvězdí Velké medvědice a od Země jej dělí 25 milionů světelných let: Znamená to, že pozorované světlo stálic opustilo galaxii M101 právě před 25 miliony roků. Výsledný snímek vznikl z 51 samostatných expozic.

Naše rodná Mléčná dráha
Naši Galaxii nemůžeme na obloze spatřit jako celistvý útvar. Díváme se na ni zevnitř, a i tak jsme omezeni – nedokážeme totiž pozorovat oblast za galaktickým středem. Přesto se astronomové pokusili tvar Mléčné dráhy zrekonstruovat: Jedná se o spirální galaxii s příčkou, jejíž průměr byl určen na víc než 100 tisíc světelných let. Uprostřed se nachází černá díra o hmotnosti čtyř milionů sluncí. Společně s dalšími asi 60 hvězdnými ostrovy patří Mléčná dráha do Místní skupiny galaxií.
Slunce leží vně jednoho ze spirálních ramen, asi 26 tisíc světelných roků od galaktického středu. Společně s planetami Sluneční soustavy pak naše hvězda krouží kolem centra Mléčné dráhy rychlostí zhruba 250 km/s, přičemž jeden oběh absolvuje přibližně za 250 milionů let.

Spirální galaxie s příčkou NGC 1300
Snímek galaxie NGC 1300 zachycuje přehlídku světla stálic, zářícího plynu a obrysů temných oblaků mezihvězdného prachu. Jedná se o ukázkovou spirální galaxii s příčkou: Jednotlivé spirály nevycházejí z centra galaxie, ale ze dvou konců rovné příčky tvořené hvězdami, v jejímž středu leží jádro celého uskupení. Snímek z Hubbleova dalekohledu nabízí velké množství jemných detailů, přičemž většinu z nich se dosud nedařilo pozorovat. Napříč spirálními rameny lze dobře rozlišit modré a červené superobří hvězdy, hvězdokupy a oblasti s výraznou tvorbou stálic. NGC 1300 se promítá do souhvězdí Eridanus a od Země ji dělí 69 milionů světelných let.

Překrývající se galaxie NGC 3314
Fotografie pořízená pomocí Hubbleova teleskopu zachycuje dvojici překrývajících se galaxií s označením NGC 3314: Zdá se, jako by se hvězdné ostrovy nacházely uprostřed vzájemné kolize, ve skutečnosti je však dělí několik desítek milionů světelných let. Při pohledu ze Země nabízí seskupení unikátní příležitost pozorovat siluetu spirálních ramen jedné galaxie na „tváři“ druhé. Vzhledem ke vzájemnému ovlivňování obou útvarů to ovšem vypadá, že ke kolizi v tomto případě nedojde. Dvojice se nachází v souhvězdí Hydry, asi 140 milionů světelných let od Země.

Kosmická růže Arp 273
Při příležitosti 21. výročí startu Hubbleova dalekohledu vznikla fotografie velké spirální galaxie UGC 1810. Její disk deformují gravitační síly doprovázejícího hvězdného ostrova, v důsledku čehož oba objekty vytvořily uskupení podobné „kosmické růži“. Soustava známá též pod označením Arp 273 se nachází v souhvězdí Andromedy a od Země ji dělí zhruba 300 milionů světelných let. Větší člen dvojice je asi pětkrát hmotnější než menší průvodce, přičemž modré ostrůvky v jeho struktuře představují kombinaci intenzivního záření hvězdokup a horkých mladých modrých hvězd. Galaxii poprvé popsal americký astronom Halton Arp v roce 1966.