V roce 1950 se v několika malých československých obcích na měsíc změnilo vedení Národního výboru a do čela obcí nastoupily samé ženy
Cílem zvláštní akce bylo prokázat, že stereotypní úsloví „Běda mužům, kterým vládne žena“ již nemá v nové socialistické společnosti opodstatnění. Pro svoji dočasnou „vládu“ v obci si ženy vždy vytyčily konkrétní cíle. Většinou se nejednalo o převratné plány převracející celý život obce naruby, ale o drobnější úkoly pokračující v dřívější práci výboru. Konkrétně se můžeme setkat například s reorganizací knihovny, přípravou senoseče, zemědělskou brigádou či úpravou chodníků. Téměř vždy se zde také vyskytovaly činnosti tradičně spojované s feminitou – úklid a údržba obce.
Například v Sovinkách začaly ženy své úřadování tím, že důkladně vydrhly a uklidily kanceláře. Dané zaměření ladilo s tehdejšími instrukcemi, které spatřovaly těžiště práce žen v „otázce úpravy vzhledu obce a její výzdoby“.
Ačkoli dobový tisk popisoval akce žen v čele Národních výborů jako velmi přínosné a vyjmenovával všechny možné úspěchy, realita byla o poznání horší. Například v obci Hlučín představovala avizovaná rekonstrukce svatební síně ve skutečnosti jen dílčí změny, jako nové osvětlení, květiny a bustu prezidenta Gottwalda. Další splněný úkol, kterým mělo být získání místnosti pro mateřskou školu, se ve skutečnosti realizoval již za předchozího vedení. Časový nesoulad postihl také otevření obecní prádelny. Ze společného praní se obyvatelé Hlučína mohli těšit až měsíc po skončení akce, neboť teprve tehdy byla prádelna opravdu dostavěna.
Nové vedení obcí se u veřejnosti nesetkávalo s širokou podporou. Stávající funkcionáři Národních výborů „na dovolené“ nevěřili v úspěch nových funkcionářek a pozorovali jejich práci s ironií a zlomyslností. V Hlučíně na tuto výměnu přistoupili s přesvědčením, že se jedná o „takové hraní dětí na dospělé“. Ostatní obyvatelé obce byli ke schopnostem žen rovněž nedůvěřiví, v horším případě jim dávali jasně najevo svůj nesouhlas s celou akcí. Třeba tím, že nové členky Národního výboru nezdravili.
Často se také ukazovalo, že nástup žen do vedení obcí má neblahý dopad na jejich rodinný život. Jejich manželé se cítili ohroženi a s ženami se hádali, nebo zavládla tichá domácnost. Ženám se vyčítala upadající domácnost, hladovějící děti a rozvrat rodiny způsobený tím, že daly přednost funkci v místní politice před místem, kam doopravdy patří – rodinou. Nutno podotknout, že tato akce se již v dalších letech nikdy neopakovala.
Tajemství české minulosti
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)
RevueSkunk pruhovaný je ve volné přírodě ohrožen změnou klimatu, intenzivním zemědělstvím i lovem. Skunci mají skvěle vyvinutý čich a sluch, ale velice špatný zrak - proto bohužel často končí pod koly aut. (foto: Wikimedia Commons, USFWS Mountain-Prairie, CC BY 2.0)
HistoriePřemysl Otakar II. nechává křtít pohanské Prusy, obraz Antonína Lhoty. (foto: Wikimedia Commons, Dobroš, CC BY-SA 4.0)