Podle barvy ho nepoznáte: Proč se rohatému kolosu říká „nosorožec bílý“?

19.07.2019 - Marek Telička

Věděli jste, že slovíčko „bílý“ v pojmenování nosorožce bílého nikterak nesouvisí s jeho barvou?

Nosorožec tuponosý byl původně rozdělen na dva geograficky oddělené poddruhy, které jsou dnes uznávány jako samostatné druhy. Hojnější je nosorožec tuponosý jižní (Ceratotherium simum simum), severní poddruh je již označen za vyhynulý, protože od března roku 2018 žijí na světě poslední dvě samice, které byly odchovány ve Dvoře Králové nad Labem.

Kromě českého názvu nosorožec tuponosý se můžete setkat také s označením nosorožec bílý, které je přímým překladem anglického označení white rhinoceros. Ve skutečnosti ale nejde o barvu zvířete, anglické „white“ vzniklo zkomolením afrikánského „wijd“, které znamená široký – podle tvaru horního pysku tohoto zvířete.

TIP: Tupý nos na druhou: „Nový“ druh nosorožce tuponosého

Ze skromné populace severního (pod)druhu, jenž je označován jako nosorožec tuponosý severní (Ceratotherium simum cottoni) do dnešních dní přežily pouze dvě samice - Nájin a Fatu, které obě pocházejí ze Dvora Králové nad Labem a od roku 2009 žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta.

Tam byly původně vypuštěny dva páry, ale samci Suni a Súdán již uhynuli. Sudán byl jako poslední samec 19. března 2018 utracen. Šlo zároveň o posledního nosorožce svého druhu, jenž se narodil ve volné přírodě.

<p>Krásný záběr nosorožce tuponosého jižního, jichž dosud ve volné přírodě žije kolem 20 000 kusů.</p>

Krásný záběr nosorožce tuponosého jižního, jichž dosud ve volné přírodě žije kolem 20 000 kusů.

<p>Nejsilnější samci brání svoje domácí teritoria. Při celkem mírumilovném souboji oba soupeři sklání hlavy, dotýkají se rohy a alespoň symbolicky se přetlačují. To většinou opakují tak dlouho, dokud jeden z nich neuzná porážku – začne vydávat kvičivé zvuky a stáhne se. Skutečné souboje s použitím plné síly jsou výjimečné.</p>

Nejsilnější samci brání svoje domácí teritoria. Při celkem mírumilovném souboji oba soupeři sklání hlavy, dotýkají se rohy a alespoň symbolicky se přetlačují. To většinou opakují tak dlouho, dokud jeden z nich neuzná porážku – začne vydávat kvičivé zvuky a stáhne se. Skutečné souboje s použitím plné síly jsou výjimečné.

<p>Oba africké druhy nosorožců odlišíte podle tvaru tlamy – ta je dána způsobem, jakým nosorožci získávají potravu. Nosorožec tuponosý (<em>Ceratotherium simum</em>, vpravo) má horní pysk rovný a široký, protože jeho hlavní potravou je tráva. Nosorožec dvourohý <em>(Diceros bicornis, vlevo)</em> má na horní pysk špičatý a velmi obratný, jeho potravou jsou listy, které odtrhává z větví.</p>

Oba africké druhy nosorožců odlišíte podle tvaru tlamy – ta je dána způsobem, jakým nosorožci získávají potravu. Nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum, vpravo) má horní pysk rovný a široký, protože jeho hlavní potravou je tráva. Nosorožec dvourohý (Diceros bicornis, vlevo) má na horní pysk špičatý a velmi obratný, jeho potravou jsou listy, které odtrhává z větví.

<p>Nosorožci tuponosí jsou známí svými na první pohled nevypočitatelnými a přitom bleskurychlými útoky na lidi i auta. Většinou ale drama končí po pár metrech. Důvodem je především špatný znak (mohli bychom říci krátkozrakost) těchto tvorů – při jejich fyzických parametrech je pak nejlepší metodou průzkumu simulovaný útok.</p>

Nosorožci tuponosí jsou známí svými na první pohled nevypočitatelnými a přitom bleskurychlými útoky na lidi i auta. Většinou ale drama končí po pár metrech. Důvodem je především špatný znak (mohli bychom říci krátkozrakost) těchto tvorů – při jejich fyzických parametrech je pak nejlepší metodou průzkumu simulovaný útok.

<p>Severní druh nosorožce tuponosého dříve chovaly pouze zoologické zahrady v San Diegu a ve Dvoře Králové. Dnes ovšem zůstaly naživu jen samice Nájin a Fatu, které obě pocházejí ze Dvora Králové nad Labem a od roku 2009 žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta. Na snímku je zachycen převoz, jenž se odehrál v roce 2009.</p>

Severní druh nosorožce tuponosého dříve chovaly pouze zoologické zahrady v San Diegu a ve Dvoře Králové. Dnes ovšem zůstaly naživu jen samice Nájin a Fatu, které obě pocházejí ze Dvora Králové nad Labem a od roku 2009 žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta. Na snímku je zachycen převoz, jenž se odehrál v roce 2009.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Profimedia



Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

El Comandante Fidel Castro - Pro Bílý dům představoval vládce Havany úhlavního nepřítele. CIA údajně jen v letech 1959–1963 provedla neuvěřitelných 638 pokusů o atentát.

Zajímavosti

Jedovatá a nebezpečná homolice síťkovaná

Věda

Vizualizace hvězdy s obří magnetickou skvrnou - Skvrna je jasná, zabírá až čtvrtinu povrchu hvězdy a je způsobena magnetickým polem hvězdy. Při rotaci hvězdy se skvrnu objevuje a mizí na polokouli přivrácené k Zemi, což způsobuje pozorovatelné změny jasnosti hvězdy.

Vesmír

Albert Eduard byl požitkář a nic na tom nezměnil ani sňatek s princeznou Alexandrou.

Historie

Vojáci museli využívat každé příležitosti k odpočinku, během samotné bitvy jich ale moc nebylo

Válka

Růžová záplava v ohrožení

Obří hejno plameňáků růžových nedaleko keňského jezera Nakuru je oblíbenou turistickou atrakcí. Turismus zde generuje příjmy okolo 1,3 milionu dolarů měsíčně (v přepočtu asi 30 milionů korun). Jezero ale trpí značným znečištěním a poklesem hladiny. V záchraně jezera a jeho růžových obyvatel se proto angažuje místní neziskové sdružení.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907