Reklama


Podvodníci a lžikrálové na trůně: Z trůnu rovnou do kuchyně

24.02.2018 - Radomír Dohnal

Chudý chlapec to v Anglii 15. století neměl jednoduché. Chybělo ale málo a z chudého pekaře Lamberta Simnela se stal anglický král

<p>Irští rebelové ochotně využili možnosti, jak zpochybnit vládu Jindřicha VII., a udělali si z <strong>Lamberta Simnela</strong> svého „jediného legitimního krále“. <strong>Eduard Plantagenet</strong> (vpravo), 17. hrabě z Warwicku, se dostal coby člen poražených Yorků do towerského vězení v pouhých deseti letech. Zemřel v něm o 14 let později.</p>

Irští rebelové ochotně využili možnosti, jak zpochybnit vládu Jindřicha VII., a udělali si z Lamberta Simnela svého „jediného legitimního krále“. Eduard Plantagenet (vpravo), 17. hrabě z Warwicku, se dostal coby člen poražených Yorků do towerského vězení v pouhých deseti letech. Zemřel v něm o 14 let později.


Reklama

Solidní původ a příslušnost k rodu se v Anglii 15. století cení nadevše. Zdá se tedy, že chudý chlapec bez patřičných konexí to daleko nedotáhne. Zvlášť když jeho otec je nejistý – pravděpodobně to byl výrobce varhanních píšťal. Stávající zaměstnání v pekárně mu také nepředvídá zářnou budoucnost. Má ale neskutečné štěstí! Z jakéhosi podivného důvodu v něm nalezne zalíbení oxfordský kněz Richard Simon (či Symonds), který se na vlastní náklady postará o jeho výchovu.

Šlechticem na míru

Pro vzdělaného kněze je to vítané rozptýlení. Učí desetiletého venkovského hocha dvorským mravům a etiketě, jazykům, tanci i zasedacímu pořádku u hodovní tabule. Dá mu také nové jméno: Lambert Simnel.

„Je nadmíru učenlivý. Myslím, že kdyby mu byl dán patřičný prostor, dokáže se chovat jako opravdový šlechtic,“ poznačí si jednou Simon. A tehdy jej možná také napadne, že by svůj „výtvor“ mohl také otestovat v reálném provozu. Když se dozvídá, že ve vězení v londýnském Toweru zemřel hypotetický dědic koruny Eduard Plantagenet, hrabě z Warwicku, synovec bývalého krále Eduarda IV., začne všem tvrdit, že ho má doma! 

Nezahynul v zamřížované cele, uprchl, a teď bude vládnout Anglii. Zbývá ještě jedna maličkost. Na trůnu už dva roky sedí Jindřich VII. Tudor, a ten se rozhodně své moci vzdát nehodlá. Bude válka?

Malá armáda vzbouřených Irů, která s Lambertem Simnelem v čele táhne na Londýn, však nemá proti královým vojákům valnou šanci. V bitvě na Stoke Fields jsou na hlavu poraženi a král Jindřich s povstalci tvrdě zúčtuje. Příliš sebevědomý učitel Richard Simon má štěstí: coby kněz neskončí na popravišti. Zbytek života však stráví v pusté cele. A falešný dědic trůnu Simnel?

Při bližším zamyšlení je v tom vlastně nevinně. Král si jeho hlavu tedy nežádá. „Chtěl se dostat ke dvoru a účastnit se zábav šlechticů ve velkých síních? Má to mít,“ rozhodne Jindřich. Z šikovného a vzdělaného chlapce udělá pomocníka v královské kuchyni. Z „otáčeče rožně“ se propracuje až na číšníka a nakonec na sokolníka!

  • Zdroj textu:

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zrádce od Thermopyl

Píše se rok 480 př. n. l. a u Thermopyl se právě výhodná pozice řeckých obránců mění v mlýnek na maso. Mnohasettisícová armáda Peršanů pod vedením krále Xerxa totiž nenapochodovala do úzké soutěsky v jednom houfu (jak si představovali Sparťané), ale částečně ji obešla skalními pěšinami zezadu. Někdo jim musel dobře poradit! Obvinění padne na bývalého vojáka Epialtese z Trachisu. Důkazy však chybějí. Slavný řecký historik Hérodotos píše, že podezíráni byli i další dva lidé. „Ale jen na život hanebného Epialtese vypsali Řekové odměnu.“ Pravdou zůstává, že tuhle „zkratku přes hory“ hojně využívali při vzájemných přepadech jak Sparťané, tak i lid z Fókidy, který momentálně stál na straně perského krále Xerxa. Dá se tedy předpokládat, že o cestě do týlu nepřítele věděli už dávno i bez našeptávačů.

Zajímavosti

Pletení na prstech bylo snadné, a proto se těšili tkaničkáři menší úctě než tkalci

Historie

Mezi špičkovými senzory nebudou na lodi chybět sonary v ponorných kýlech, vlečené sonarové bóje, hydrofon pro poslech mořských živočichů a zařízení na odběr vzorků vzduchu, vody i mořského dna.

Zajímavosti

Osud vesmíru je stále nejasný

Vesmír

Příště možná poletí na letecké biopalivo

Věda

Tučňáci se poprvé pouští na moře a učí se samostatně lovit. U břehu na ně již čekají tuleni, pro které je mladý tučňák relativně snadnou kořistí

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907