Pomineme-li vrtkavé počasí, hraje listopad obdivovatelům hvězdného nebe do karet. Noci jsou již výrazně delší než dny a díky pozdním východům Slunce lze s pozorováním vesmíru začít už ráno
K nejnápadnějším objektům, které bude možné v listopadu na ranním nebi zahlédnout, patří nejjasnější stálice noční oblohy Sirius ze souhvězdí Velkého psa nad jihozápadem nebo výrazné souhvězdí Oriona opodál.
Chybět však nebudou ani jasné planety, zejména Venuše s −4 mag, pozvolna se sunoucí souhvězdím Panny nad východem. O něco níž nad obzorem pak zahlédneme i mnohem méně nápadný Merkur. Ten však v Panně setrvá pouze do 16. listopadu, načež se přesune do sousedních Vah.
Právě první polovina listopadu se pro sledování nejmenší planety naší soustavy hodí nejlépe: Merkur totiž zjasní až na −0,7 mag a současně se na nebi dostatečně vzdálí od Slunce. Vyvrcholením se stane tzv. největší východní elongace 10. listopadu, kdy jeho úhlová vzdálenost od Slunce dosáhne 19°. Nejzajímavější pohled na obě zmíněné planety se naskytne 12. a 13. listopadu – tehdy v jejich blízkosti spatříme i velmi úzký srpek ubývajícího Měsíce a nedaleko jasnou stálici Spiku z Panny.
Za zbylými výraznými oběžnicemi se musíme přesunout na večerní oblohu. S nástupem noci se nad jihozápadem ve Střelci objeví tandem Jupiter a Saturn, nicméně jen o několik hodin později zapadne. Naopak po většinu noci setrvá nad horizontem naoranžovělý Mars v souhvězdí Ryb. I na večerním nebi se přitom dočkáme jedné hezké kompozice s Měsícem: Půjde o těsné setkání dorůstajícího srpku s Jupiterem a Saturnem 19. listopadu.
Od dvojice planet se můžeme vydat k páru pohledných planetárních mlhovin. Název ovšem představuje to jediné, co obě skupiny nebeských objektů spojuje. Z fyzikálního hlediska mají planetární mlhoviny blíž ke hvězdám.
Kde je však hledat na listopadové hvězdné obloze? Třeba v souhvězdí Labutě, v němž se nedaleko sebe nacházejí hned dvě planetární mlhoviny přístupné i menším dalekohledům s objektivy o průměru od 15 cm. Cestu za nimi rozhodně podnikněte s podrobným hvězdným atlasem nebo se spolehněte na naváděnou montáž. Jde totiž o nenápadné a vpravdě éterické útvary. Při pozorování vám pomohou i speciální mlhovinové filtry (viz Jen to správné světlo).
Planetární mlhovina NGC 7008, s jasností 10,7 mag a úhlovým průměrem 86″, leží nedaleko hranice se souhvězdím Kefea. Při hledání využijte dvojici stálic 10. a 12. velikosti, jež se k ní přimykají na jihovýchodě. Mlhovina má podobu skvrnky ve tvaru fazolky či ledvinky, v jejímž středu se nachází hvězda 13. velikosti, již zmíněný bílý trpaslík. V dostatečně velkém dalekohledu pak rozeznáte i dva protilehlé plynné laloky vybíhající z NGC 7008 na sever a na jih, přes které prosvítají stálice v pozadí.
NGC 6826 alias Blikající mlhovinu, s jasností 8,8 mag a úhlovým průměrem 36″, pak najdete nad západním křídlem Labutě. Při dostatečném zvětšení vypadá jako modrozelená oválná skvrnka s poměrně jasnou centrální hvězdou 11. velikosti, opět bílým trpaslíkem. Po chvíli možná zjistíte, že mlhovina nezáří v celé své ploše konstantně, ale na východě a na západě vykazuje drobné zjasnění.
Přívlastek „blikající“ si vysloužila proto, že se – tedy až na centrální stálici – tu a tam ze zorného pole dalekohledu na okamžik vytratí, případně její jas rychle poklesne a zase vzroste. Ve skutečnosti se nic takového neděje a za vše může efekt bočního vidění. Budete-li na slabounkou mlhovinu nahlížet nejdřív přímo a posléze zboku, takže váš zrak zamíří někam do jejího okolí, zapojí se do hry odlišně citlivé části sítnice vašeho oka. NGC 6826 se tak bude jevit různě jasná, respektive zřetelná: zkrátka blikající.
Planetární mlhoviny nemají spojité spektrum, ale září na konkrétních vlnových délkách, jež odpovídají přítomným vybuzeným atomům: Jde zejména o zelené záření dvakrát ionizovaného kyslíku (O III) na délkách 500,7 a 495,9 nm. Při pozorování se tudíž velmi hodí okulárové mlhovinové filtry, které dané záření propouštějí, zatímco zbytek potlačí (včetně rušivého světelného smogu). Mlhoviny se tak v zorném poli dalekohledu jeví zřetelněji. Nejlepší práci odvádějí úzkopásmové kyslíkové O III filtry či filtry UHC neboli Ultra-High Contrast s širšími pásmy propustnosti.
Datum | Východ | Západ |
1. listopadu | 6 h 41 min | 16 h 20 min |
15. listopadu | 7 h 03 min | 16 h 00 min |
30. listopadu | 7 h 25 min | 15 h 46 min |
V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Štíra, 21. listopadu ve 21:40 SEČ vstupuje do znamení Střelce.
Fáze | Datum | Východ | Západ |
Poslední čtvrt | 8. listopadu | 22 h 40 min | 13 h 35 min |
Nov | 15. listopadu | 6 h 58 min | 16 h 26 min |
První čtvrt | 22. listopadu | 13 h 24 min | 23 h 28 min |
Úplněk | 30. listopadu | 16 h 00 min | 7 h 12 min |
Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno
VálkaZ nových střel středního doletu Pershing II měli Sověti velké obavy. Na snímku Pershing II odpalovaný z vojenské základny White Sands Missile Range v Novém Mexiku, listopad 1982. (foto: U.S. National Archives, CC0)
HistorieVe dvacátých letech bylo auto považováno za velký luxus. Stálo totiž zhruba 20 000 korun a tedy zhruba stonásobek měsíční mzdy. (foto: Škoda Auto, CC0)
VědaNásledky virových infekcí jsou zřejmě zdrojem mnoha obtíží ve vyšším věku, včetně vyššího rizika vzniku Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby. (foto: Shutterstock)
ZajímavostiCena za litr nejkvalitnějšího ručně vyráběného arganového oleje se může vyšplhat až k šesti tisícům korun. (foto: Unsplash, Chelsea shapouri, CC0)
VesmírVizualizace erupce na magnetaru. (ilustrace: NASA's Goddard Space Flight Center, CC BY-SA 4.0)