Pohanské pověry a rituály středověku: O uctívání psa Guineforta

26.01.2017 - Tomáš Konečný

Středověcí vesničané si církevní výklad křesťanství často „vylepšovali“ vlastními pověrami, které nezřídka pramenily v pohanské minulosti. Evropa 13. století proto byla plná podivných kultů, jež nakonec začala potírat inkvizice

Kult svatého chrta Guineforta -<p>Posvátný lesík zasvěcený psovi nechal inkvizitor vykácet a vesničanům zakázal tam chodit.</p>
Kult svatého chrta Guineforta -

Posvátný lesík zasvěcený psovi nechal inkvizitor vykácet a vesničanům zakázal tam chodit.


Reklama

Jedno unikátní svědectví o střetu církevních a pohanských protikladů zaznamenal dominikán Štěpán z Bourbonu, jenž zemřel roku 1261 v lyonském klášteře uprostřed sestavování sbírky kazatelských příběhů „O sedmi darech Ducha svatého“. Jeho spis obsahuje řadu historek ovlivněných vlastní inkvizitorskou činností, mezi nimiž vyniká neobvyklý případ pojmenovaný „O uctívání psa Guineforta“.

Záhadná mýtina

Rekonstrukce příběhu ukazuje, že si vesničané z francouzského údolí Dombes ve svých náboženských představách postupně spojili kult nějakého světce chránícího děti s galskou pověstí o psech coby zvěstovatelích osudu a s místním lesíkem, který byl zřejmě posvátný odjakživa. Z kulturního prolnutí se zrodila lesní mýtina se studnou, jež mimo jiné sloužila jako poutní místo. Zasvěcena byla svatému chrtovi Guinefortovi, kterého podle pověsti nespravedlivě usmrtil rytíř v domnění, že mu zvíře zabilo dítě

O netradičním poutním místě se Štěpán dozvěděl počátkem 13. století, když coby jeden z prvních inkvizitorů procházel v rámci svých povinností horská údolí jižní Francie. Přišlo mu divné, že na lesní mýtinu vodí ženy své ratolesti, polévají je tam studniční vodou či je do ní potápějí a věří v pomoc záhadného Guineforta, přičemž žádný svatý tohoto jména se Štěpánovi nevybavoval. 

Zahladit stopy

Ke svému úžasu pak inkvizitor zjistil, že Guinefort je pes, a okamžitě zakročil: Nejprve svolal vesničany a v kázání jim vyložil jejich blud. Poté se s nimi vydal do lesíka, nařídil pokácet všechny tamní stromy a studnu zasypat, a nakonec obyvatelům zakázal na místo chodit, protože prý bylo posedlé zlým duchem. O svém zásahu posléze informoval všechny panovníky v okolí s prosbou, aby na dodržování zákazu dohlíželi. 

S ohledem na rutinu dominikánova počínání i vypravování lze soudit, že podobné situace nebyly ve 13. století nijak výjimečné. Štěpána tedy zřejmě neznepokojoval přímo kult, který okolo lesní mýtiny vznikl, ale skutečnost, že začala sloužit jako poutní místo kvůli pověře naroubované na křesťanské vyprávění. Náboženské prolnutí mu přitom přišlo natolik zásadní, že se rozhodl jej zaznamenat a věnoval mu prostor ve své kazatelské příručce. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ochočené lišky vyhledávají přítomnost svých majitelů a ochotně se učí i různým trikům.

Zajímavosti
Revue

Mayská pyramida v San Andrés v Salvadoru vznikla krátce po zničující erupci v šestém století našeho letopočtu.

Věda

Markýze z Tavory nechal Pombal lámat v kole. Manželka markýze musela velkolepému představení přihlížet a poté sledovat i popravu vlastních dětí.

Historie

Mnohé stroje MiG-17 severovietnamského letectva měly nápadité kamufláže.

Válka

Přestože v dávné historii zřejmě tekla po povrchu Marsu voda a byly na něm i velká jezera, posledních několik milionů let je rudá planeta mimořádně vyprahlým místem.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907