Vojta Náprstek (1826-1894) byl český vlastenec, národopisec, mecenáš a bojovník za pokrok.
17. dubna 1826 se narodil pravý český vlastenec. Kdo jiný by se z původně německého jména Adlbert Fingerhut přejmenoval rafinovaněji, než Vojta Náprstek?
Přestože se už v mládí zajímal o exotické země a chtěl se věnovat orientalistice, na přání matky nastoupil po absolvování gymnázia na práva do Vídně. V roce 1848 se ale zúčastnil vídeňského stejně jako pražského povstání. Správně odhadl, že v cizině to pro něj bude bezpečnější a zamířil do USA. Zde se od nádeníka vypracoval až na knihkupce. Jeho podnik ale nebyl řadovým knihkupectvím, naopak! Představoval významné kulturní středisko pro české krajany.
Po americkém úspěchu pokračoval Náprstek v osvětové činnosti také na domácí hroudě. Rodinný pivovar přeměnil na kulturní centrum, kde se scházela česká inteligence. Díky kontaktům s domácími cestovateli založil a posléze rozšiřoval své sbírky, které se staly základem dnešního Náprstkova muzea. Společně se svou ženou Josefou Křížkovou (1838-1907) propagoval emancipaci žen a podporoval šíření pokroku do domácností.
ZajímavostiStředobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)
VědaŘepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0)
HistorieNa základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael Barera, CC BY-SA 4.0)
VálkaOperace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo Horn, CC BY 2.0)
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
