Poloviční Slovačisko: Jak chápal „prezident Osvoboditel“ Čechy a Slováky?

16.07.2019 - Vladimír Černý a Ferdinand Vrábel

Při vzniku Československé republiky sehrála podstatnou roli idea československého národa. Jak tuto otázku vnímal a prosazoval Tomáš Gariggue Masaryk?


Reklama

Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) chápal Čechy a Slováky jako jeden nedělitelný celek a česká otázka pro něj byla vždy také otázkou slovenskou. Nepochybně k tomu přispěla skutečnost, že sám pocházel z oblasti moravsko-slovenského pomezí a na rozdíl od většiny českých politiků nevnímal Slovensko jako neznámou, exotickou zemi. Později na toto téma řekl: „Já jsem byl vlastně napůl Slovačiskem od malička; můj otec byl Slovák z Kopčan, mluvil slovensky do smrti, a i já jsem mluvil spíš slovensky.“ 

Dvě větve, jeden strom

Už před první světovou válkou se slovenskou problematikou zabývala Masarykova Česká strana pokroková a ve svém programu z roku 1912 měla mimo jiné následující pasáž: „Uherské Slováky pokládáme za část národa českého, ale uznáváme jejich zvláštní postavení, dané poměry politickými, a neupíráme jim práva mluvit o národě slovenském.“

Když potom Masaryk dospěl k přesvědčení, že je třeba rozbít Rakousko-Uhersko, stalo se pro něj hlavním cílem vytvoření společného státu Čechů a Slováků, které chápal jako dvě větve jediného stromu. Považoval je tedy za jeden národ a tento názor také uvedl v memorandu zaslaném v roce 1915 britskému ministru zahraničí lordu Greyovi: „Slováci jsou Češi, přes to, že užívají svého nářečí jakožto spisovného jazyka.“ 

„Není slovenského národa“       

Idea čechoslovakismu byla důležitá i proto, že v Československé republice žila polovina obyvatel jiné než české národnosti. Společně se Slováky však už tento poměr vyzníval mnohem lépe (65% většina). Češi prostě Slováky potřebovali zejména k vytvoření silné protiváhy třímilionové německé menšiny. Proto také ústava z roku 1920 hovořila o jednotném národu a jazyce československém.

Své názory v této věci potom prezident vysvětlil například v rozhovoru pro francouzský list Le Petit Parisien v září 1921: „Není slovenského národa (…), to je vynález maďarské propagandy. Češi a Slováci jsou bratři. Mluví dvěma jazyky, mezi nimiž je menší rozdíl než mezi severní a jižní němčinou. Dělí je jenom stupeň kulturní. Češi jsou vyvinutější než Slováci, neboť Maďaři je udržovali v soustavné nevědomosti. V jedné generaci nebude již rozdílu mezi oběma větvemi naší národní rodiny.“ 

K otázce případné slovenské autonomie se Masaryk vyslovoval vyhýbavě a prohlašoval, že slovenský lid musí k takovému kroku nejdřív politicky i kulturně dozrát. Nejednou hovořil o tom, že Češi pro Slováky mnoho udělali a ještě v budoucnu udělají, přičemž zdůrazňoval i vlastní zásluhy. Příznačný je jeho výrok z 3. ledna 1923: „Kdo zná trochu svět, vidí, že bez nás, a mohu to říci, beze mne Slovensko by nebylo osvobozeno.“ 

TIP: Boj o Slovensko: Mělo po první světové válce splynout s Maďarskem?

Jinak se v době, kdy zastával prezidentský úřad, stavěl ke Slovákům pragmaticky a jejich zemi měl rád. Na Slovensku často pobýval zejména na zámku v Topoľčiankách, kde bylo od roku 1922 zřízeno jedno z prezidentových letních sídel. Druhým místem Masarykova pravidelného pobytu se stal statek Lehotských v Bystričce u Martina. Tady trávila Masarykova rodina pravidelně prázdniny už na konci 19. století a prezidentova dcera Alice nakonec statek v roce 1931 koupila. Vyhrocení vzájemných vztahů Čechů a Slováků koncem třicátých let se už Masaryk nedožil.   

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Apačský náčelník a šaman Geronimo se dožil 79 let. Zemřel 17. února 1909 na zápal plic. Způsobil si ho sám, neboť značně opilý spadl z koně do ledové vody a nastydl. 

Historie

Šéf NASA Jim Bridenstine představuje nové skafandry.

Vesmír

Slabě pancéřované tančíky PzKpwf I vyzbrojené pouze kulomety nevyhovovaly už na počátku druhé světové války

 

Válka

Některé ledovce vypouštějí do okolí chlor-36

Věda

Mladá samice přistává na suchou jalovcovou větev trčící nad údolí. Ne zcela vybarvené letky v křídlech jsou znakem mladého ptáka.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907