Poloviční úspěch: Novozélandští Rocket Lab vypustili svou první raketu

30.05.2017 - Stanislav Mihulka

Lehká nosná raketa Electron z uhlíkových kompozitů a 3D tištěných součástek se hlásí o slovo v letech do vesmíru

Start rakety Electron -<p>První start novozélandské nosné rakety</p>
Start rakety Electron -

První start novozélandské nosné rakety


Reklama

Čtvrtek 25. května se stal důležitým dnem v dobývání vesmíru pro Nový Zéland. Místní společnost Rocket Lab vypustila svou první „kapesní“ nosnou raketu Electron. Podle hodnocení šéfa Rocket Lab Petera Becka to byl poloviční úspěch.

Raketa Electron se úspěšně odlepila od země, první i druhý stupeň se oddělily podle plánu, ale horní stupeň rakety se nedostal na zamýšlenou oběžnou dráhu ve výšce 500 kilometrů nad Zemí. Podle předběžných odhadů vystoupal asi jenom do poloviční výšky.

Po druhé to bude ještě lepší

Beck a jeho spolupracovníci jsou ale s prvním testem své rakety spokojeni a pokračují v přípravách na druhý start rakety Electron, který plánují na letošní léto. Od toho jsou podle nich letové testy, aby v nich inženýři sebrali co nejvíce dat a vychytali všechny možné problémy. Stejně tak firma pokračuje v přípravách vlastního kosmodromu na Novém Zélandu.

TIP: Čína úspěšně vyzkoušela svou zatím největší nosnou raketu Dlouhý pochod 5

Raketa Electron měří pouhých 17 metrů a váží 10,5 tuny. Je postavena z uhlíkových kompozitů a 3D tištěných komponent. Pohání ji směs kapalného kyslíku a kerosenu. Měla by se stát lehkou a levnou variantou k vynášení miniaturních satelitů typu cubesat do vesmíru. Na oběžnou dráhu ve výšce kolem 500 kilometrů vynese zhruba 150 kg nákladu. Jeden start rakety Electron vyjde na 4,9 milionů dolarů (cca 116 milionů Kč).

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: Rocket Lab

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sněhová pokrývka dosahovala v Sovětském svazu ještě v listopadu 1941 pouhých 20 centimetrů, mnohem větší problémy dělaly německým vojákům vydatné deště.

Válka

Létavka šíronohá (Rhacophorus reinwardtii) se vyskytuje v jižní části Malajského poloostrova, na Sumatře, Jávě a Borneu. Byla zaznamenána zejména v oblastech primárního a sekundárního deštného pralesa. Žije v korunách stromů a při rozmnožování vytváří hnízdo nad vodními nádržemi a potoky. Mimo toto období dospělí jedinci pravděpodobně tráví většinu svého života v hořejších částech lesních pater. Mezi prsty předních i zadních končetin má létavka blány, které jí pomáhají částečně plachtit. Při skoku ze stromu tak dokáže doletět na vzdálenost desíti až patnácti metrů. Samečci jsou velcí zhruba 4–5 cm, samičky asi 5,5–8 cm.

Příroda

Neobvykle chladné a vlhké počasí na počátku 20. století bylo nakonec horší, než všechny nové zbraně, včetně kulometů, tanků nebo bojových plynů.

Věda

Nádvoří univerzity v Córdobě stále dokládá někdejší vliv jezuitů na vzdělání, náboženství i kulturu.

Zajímavosti

V loňském roce získala Daisy ocenění Young Achiever for Arts, udělované výjimečným mladým lidem z hrabství Yorkshire.

Revue

Syrtis Major připomíná svým klínovitým tvarem černý kontinent vzhůru nohama.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907