Poloviční úspěch: Novozélandští Rocket Lab vypustili svou první raketu

30.05.2017 - Stanislav Mihulka

Lehká nosná raketa Electron z uhlíkových kompozitů a 3D tištěných součástek se hlásí o slovo v letech do vesmíru

Start rakety Electron -<p>První start novozélandské nosné rakety</p>
Start rakety Electron -

První start novozélandské nosné rakety


Reklama

Čtvrtek 25. května se stal důležitým dnem v dobývání vesmíru pro Nový Zéland. Místní společnost Rocket Lab vypustila svou první „kapesní“ nosnou raketu Electron. Podle hodnocení šéfa Rocket Lab Petera Becka to byl poloviční úspěch.

Raketa Electron se úspěšně odlepila od země, první i druhý stupeň se oddělily podle plánu, ale horní stupeň rakety se nedostal na zamýšlenou oběžnou dráhu ve výšce 500 kilometrů nad Zemí. Podle předběžných odhadů vystoupal asi jenom do poloviční výšky.

Po druhé to bude ještě lepší

Beck a jeho spolupracovníci jsou ale s prvním testem své rakety spokojeni a pokračují v přípravách na druhý start rakety Electron, který plánují na letošní léto. Od toho jsou podle nich letové testy, aby v nich inženýři sebrali co nejvíce dat a vychytali všechny možné problémy. Stejně tak firma pokračuje v přípravách vlastního kosmodromu na Novém Zélandu.

TIP: Čína úspěšně vyzkoušela svou zatím největší nosnou raketu Dlouhý pochod 5

Raketa Electron měří pouhých 17 metrů a váží 10,5 tuny. Je postavena z uhlíkových kompozitů a 3D tištěných komponent. Pohání ji směs kapalného kyslíku a kerosenu. Měla by se stát lehkou a levnou variantou k vynášení miniaturních satelitů typu cubesat do vesmíru. Na oběžnou dráhu ve výšce kolem 500 kilometrů vynese zhruba 150 kg nákladu. Jeden start rakety Electron vyjde na 4,9 milionů dolarů (cca 116 milionů Kč).

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: Rocket Lab

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Opičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů. 

Věda

Nejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.

Historie

První tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.

Válka

Ježura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.

Příroda

Pěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.

Zajímavosti

Utkání dvou černých děr

Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.

Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.

Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907