Ponorka z devonu: Obrněný Titanichthys měl metr širokou tlamu

22.05.2020 - Stanislav Mihulka

Gigantická prvohorní ryba se živila jako mírumilovný filtrátor planktonu

<p>Titanichthys byl obrovitým filtrátorem devonského oceánu.</p>

Titanichthys byl obrovitým filtrátorem devonského oceánu.


Reklama

V devonských mořích se přibližně před 380 miliony lety proháněla prazvláštní stvoření. Mezi největší z nich patřily pancířnaté ryby, které byly vzdáleně podobné dnešním rybám, ale jejich tělo bylo pokryté pevnými kostěnými pláty. Jedním z těchto pancéřovaných obrů byl i Titanichthys, kterého známe jen z neúplných fosilií.

Mezinárodní tým paleontologů nedávno detailně prozkoumal ústa titanichthyse. Byla to vlastně tlama o velikosti kolem jednoho metru. Ale její stavba ukazuje, že příliš velkou hrůzu v tehdejším oceánu nebudila. Ve skutečnosti byla dost podobná tlamě dnešního žraloka velikého, druhého největšího žraloka dnešních moří. Tito až 12metroví giganti totiž poklidně plují oceánem a doširoka otevřenými ústy prakticky nepřetržitě filtrují plankton a malé rybky, jimiž se živí.

TIP: Megalodon: Přežil největší postrach moří dodnes?

Palentologové se domnívají, že právě tímto způsobem se živil i titanichthys. Ohromná ryba potřebovala ke své obživě neustálý přísun velkého množství potravy a právě filtrace představuje výborný způsob, jak si ji mohla opatřit. Přesnou délku těchto tvorů neznáme, podle všeho šlo o jednoho z největších živočichů své doby. Podle odhadů měřil přes 5 metrů, možná i výrazně více. Svou velikostí se tak titanichthys nejspíše blížil zmíněným žralokům velikým a díky svému pancíři připomínal malou ponorku.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Mark Witton

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907