Pořádné kusy: V mokřinách jihozápadní Číny lovily vydry velké jako dnešní vlci

25.01.2017 - Stanislav Mihulka

Třetihorní vydry z Číny byly velké a těžké asi jako dnešní vlci

Třetihorní vydry -<p>Vydry <em>Siamogale melilutra</em> žily u mělkých jezer a vodních ploch ve vlhké a horké jihozápadní Číny</p>
Třetihorní vydry -

Vydry Siamogale melilutra žily u mělkých jezer a vodních ploch ve vlhké a horké jihozápadní Číny


Reklama

Před 6 miliony let, v období miocénu, byla dnešní jihozápadní Čína protkána mokřinami a říčními údolími, které byly plné života. Společně s tapíry a malými jeleny tam žily i ohromné vydry.

Paleontologové v těchto dnech popsali nový druh vyder, které nazvali Siamogale melilutra. Prozkoumali přes 200 fragmentů lebky a digitálně rekonstruovali její tvar. Lebka vyder měřila 21 centimetrů a badatelé z toho odvodili, že tyto šelmy vážily kolem 50 kilogramů.

TIP: Drobný vakolev Microleo attenboroughi děsil obyvatele korun stromů

To je téměř dvojnásobek oproti váze dnešních největších vyder, kterými jsou vydry obrovské z jižní Ameriky. Vydry Siamogale melilutra velikostí odpovídaly asi tak dnešním vlkům.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Science

  • Zdroj fotografií: Mauricio Anton



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hanza neprosperovala jen díky diplomacii – v případě nutnosti dokázala vzpurná hrabství třeba vyhladovět. (ilustrace: Profimedia)

Zajímavosti

Ted Sams získal po 60 letech svůj maturitní diplom. (foto: Profimedia, David Orr ©)

Revue

DART míří na sebevražednou misi ve jménu planetární obrany. (ilustrace: NASA/Johns Hopkins APL, Steve GribbenCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Banánovník nakažený fusariovým vadnutím (TR1). (foto: Flickr, Scot NelsonCC0)

Věda

Seznamte se s oblastí, kde se stékají dvě nejmohutnější moravské řeky Morava a Dyje – seznamte se s krajinou Soutoku. (foto: Petr Zajíček ©)

Příroda

Klášterní komplex dnes. (foto: Shutterstock)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907