Poruchy učení: Se správnou diagnostikou nyní pomůže umělá inteligence

02.10.2018 - Stanislav Mihulka

Přesná diagnóza poruch učení dá zabrat. Umělá inteligence to zvládne rychle a hlavně důkladně


Reklama

Podle pedagogů až 20 procent dětí ve třídách trpí některou z poruch učení. Nejde přitom jenom o nejznámější dyslexii, podobné poruchy se týkají i psaní, pravopisu, matematiky, hudebních schopností, kreslení anebo obratnosti. S inteligencí dětí přitom takové poruchy nesouvisí.

Pro děti představuje porucha učení velký hendikep, který je možné překonat péčí rodičů i škol. Základním předpokladem pro takovou péči ale je včasná a hlavně správná diagnóza takové poruchy nebo případných dalších problémů. Dosavadní zkušenosti ale ukazují, že v dnešní době jsou takové diagnózy příliš povrchní a nepřesné, což situaci komplikuje.

TIP: Slušňák, nebo rebel? Neurovědci vystopovali příčinu našeho chování

Britští vědci využili pokročilou umělou inteligenci, kterou pustili na rozsáhlá data a dokumentaci celkem 550 dětí, ve většině případů mezi 7 a 12 lety. Umělá inteligence rozdělila děti do čtyř skupin, podle závažnosti a typu jejich poruchy. Ve 184 případech měli vědci k dispozici snímky mozku dítěte z magnetické rezonance. První výsledky naznačují, že by příčinou poruch učení mohly být biologické aspekty. Vědci doufají, že jim výzkum umožní přesnější diagnostiku různých poruch učení a tím i lepší přístup dětí k potřebné péči.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Medical Research Council

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907