Slušňák, nebo rebel? Neurovědci vystopovali příčinu našeho chování

18.05.2018 - Stanislav Mihulka

Nový výzkum odhalil souvislost mezi rebelskou povahou a spojením dvou vzdálených oblastí mozkové kůry

<p>Experiment švýcarských neurovědců prokázal, že o tom, zda je člověk rebel, nebo jestli se chová poslušně podle očekávání, do značné míry rozhoduje jedno konkrétní spojení v mozku. </p>

Experiment švýcarských neurovědců prokázal, že o tom, zda je člověk rebel, nebo jestli se chová poslušně podle očekávání, do značné míry rozhoduje jedno konkrétní spojení v mozku. 


Reklama

Proč se někteří lidé podřizují příkazům a konvencím, zatímco jiní jim vzdorují? Odpověď na tuhle otázku není jednoduchá. Švýcarští neurovědci ji hledali v lidském mozku pomocí experimentu s dobrovolníky, které sledovali na magnetické rezonanci.

Experimentu se účastnilo 51 univerzitních studentů, kteří podstupovali klasický behaviorální test s rozdělováním peněz mezi dotyčným studentem a další osobou. Vědci sledovali, jak se který student při rozdělování peněz chová, a ptali se na motivace a důvody, které je k jejich chování vedly. A po celou dobu také sledovali činnost jejich mozku na magnetické rezonanci.

TIP: Proč jsou teenageři tak hrozní? Jejich mozek nepozná, co je důležité

Badatelé očekávali, že chování studentů bude ovlivňovat mnoho různých faktorů. Ukázalo se ale, že o tom, zda je člověk rebel, nebo jestli se chová poslušně podle očekávání, do značné míry rozhoduje jedno konkrétní mozkové spojení. Čím silnější toto spojení je, tím větší je člověk rebel.

Konkrétní spojení propojuje dvě poměrně vzdálené oblasti mozkové kůry nazývané inferiorní parietální lobule a dorzolaterální prefrontální kortex. Jejich jména něco řeknou nejspíš jen specialistům na anatomii mozku, nám ostatním by mohlo stačit vědomí, že i sklony k rebelství jsou ve své podstatě „zadrátované“ v mozku.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Journal of Neuroscience

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907