Posel z prvohor: Zelený pamětník jinan dvoulaločný

27.08.2021 - Jaroslav Monte Kvasnica

Jinan dvoulaločný je vedle stromových kapradin a jehličnanů jediným ještě žijícím zástupcem třetí třídy nahosemenných rostlin. Předkové této živoucí fosilie v prehistorii zasahovali až do oblasti střední Evropy

<p>Na podzim se jinany velmi pěkně vybarví do žluta. Vpravo plod jinanu dvoulaločného.</p>

Na podzim se jinany velmi pěkně vybarví do žluta. Vpravo plod jinanu dvoulaločného.


Reklama

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) je občasnou ozdobou našich parků. Předkové této pozoruhodné dřeviny před 180 miliony let vyvinuli velkou rozmanitost tvarů. Nejstarší prehistorické stopy po rostlině podobné jinanu ovšem vedou až do rozhraní karbonu a permu v prvohorách, tedy v období asi před 300 až 270 miliony let. 

Strom z daleké Asie

Za dlouhou dobu své existence prošel jinan zlatým věkem širokého rozšíření v juře (asi před 200 miliony lety), kdy jeho areál zabíral celou severní polokouli, i obdobím postupného úpadku. To v zásadě trvá až do dnešních dnů, které mohly být jeho posledními. Z amerického kontinentu totiž strom vymizel před sedmi a z Evropy před třemi miliony let. 

S ohledem na současné přírodní podmínky se sice jinan jeví jako nenáročná rostlina, ale přesto zůstal v přírodě zachován pouze v jediném druhu a to jen na malém území v jihovýchodní Číně, kde byl později nově „objeven“ pro Evropu. Číňané a Japonci tento strom milují a již více než tisíc let jej pěstují ve svých chrámových komplexech. Ginkgo je ostatně národním stromem Číny. Jako pochoutku pojídají Číňané a Japonci pražená jádra jeho semen jako „ořechy ginkgo“. 

Komplikované rozmnožování

Jinan je dvoudomý, což znamená, že některý jedinec má samčí rozmnožovací orgány a jiný zase samičí. Samčí rostliny vytvářejí plodolistové šišticovité útvary podobné jehnědám, zatímco na samičích můžete vidět shluky nazelenalých semeníků zavěšených na tenké stopce nesené krátkým brachyblastem. Vajíčka jsou zpravidla dvě vedle sebe, ale jedno z nich pravidelně zakrňuje. Při opylování větrem se pyl ze samčích rostlin dostane na polinační kapku vajíčka samičí rostliny – dokáže za tímto účelem překonat vzdálenosti až pěti kilometrů. Pylová zrna jsou při vysychání kapky vtahována do pylové komory vajíčka a později uvnitř vyklíčené pylové láčky vznikají bičíkaté spermatozoidy; k oplození vaječné buňky dochází až po dozrání a odpadnutí semene ze stromu. 

Ve vajíčku vznikne semeno, které je postupně obaleno dužnatým obalem a připomíná plod třešně (nebo malé meruňky – jméno ginkgo se odvozuje od japonského gin-kyo, tedy stříbrná meruňka) o průměru 2 až 3 cm. K opylení dochází v květnu až červnu, semeno dozrává mezi říjnem a listopadem, kdy mění barvu ze zelena do žluta. S opylenými semeny dozrávají současně i ta neopylená, která od nich nelze pohledem odlišit. Stromy začínají plodit až zhruba ve věku 35 let.

Páchnoucí otužilec

V parcích se pěstují převážně samčí rostliny, protože zralá semena těch samičích silně páchnou. Když jsme procházeli jednou brněnskou ulicí lemovanou samičkami jinanů, měli jsme chvilkami podle čichu pocit, že procházíme částí města, která je jako jediná vyhrazena k venčení psů a všichni pejsci si chodí odskočit pouze sem. Za všechno ale mohly „stříbrné meruňky“ Dužnaté obaly semen obsahují organické kyseliny (např. kyselinu máselnou), glyceridy, steroly a estery, jež jsou příčinou nepříjemného pachu a při manipulaci prý mohou způsobit podráždění lidské pokožky.

TIP: Rod zelených cizinců: Zdomácnělý platan a vzácný ořešák

Jinan roste tempem cca 30 cm za rok, nesnáší trvalý stín nebo zamokřené půdy. Vyhovují mu teplejší stanoviště. Je ovšem mimořádně odolný proti průmyslovým exhalacím a nemá žádné závažné choroby ani škůdce. Navíc snese i mrazy přes -20 °C. Díky tomu jde o dlouhověký strom. O tom svědčí i nejstarší v Japonsku rostoucí jinan, který už má 1 200 let. 

Co o jinanech možná nevíte

  • Listy jinanu dvoulaločného mají využití ve farmacii. Droga rozšiřuje cévy, preventivně se užívá proti náhlým mozkovým příhodám, proti infarktu myokardu, proti poškození při degenerativních nemocích spojených se stářím atd. Jeho zázračné účinky na paměť a ochranu proti Alzheimerově chorobě a demenci jsou ale podle posledních studií neprokázané. 
  • Jaroslav Foglar použil ginkga v knize Stínadla se bouří (jedna skupina Vontů se nazývala Uctívači ginkga). Johann Wolfgang Goethe napsal báseň Ginkgo biloba – zářez rozdělující list na dvě stejné části básníku symbolizuje přátelství a jednotu dvou milujících se lidí.
  • V České republice je chráněno 47 památných jinanů dvoulaločných. K nejstarším patří Děčínský jinan (250 let starý) a Moštěnský jinan (170 let).
  • Jinan dvoulaločný se do Evropy dostal až v 18. století, avšak brzy se stal pro svůj vzhled oblíbeným parkovým stromem. Dorůstá výšky 10–40 metrů a velmi dobře odolává znečištěnému ovzduší. Jeden jinan dokonce svoji odolnost prokázal tím, že přežil atomový výbuch v Hirošimě. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock, Zdenka Prokešová (se souhlasem k publikování)

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Královna měla pro Sarah Forbes Bonettu slabost – i ona se cítila v dětství osamělá a smutná.

Historie

Název dugong pochází z malajštiny, kde „duyung“ znamená „mořská dáma“. Vzhledově tato paralela dost vázne, ale je pravda, že v přítomnosti potápěčů se tito tvorové chovají velmi povzneseně.

Příroda

Nejdůležitějším plynem atmosféry je dusík – plyn špatně rozpustný v kapalinách, který v lidském těle v podobě bublinek dokáže napáchat rozsáhlé škody. 

Zajímavosti

Rekonstrukce vikingské osady v L'Anse aux Meadows.

Věda
Vesmír

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907