Poselství časových schránek: Jaké zprávy zanecháme budoucím civilizacím?

06.08.2021 - Barbora Jelínková

Nejen historikové se rádi zabývají otázkou, jak vypadal běžný život v minulosti. Částečnou představu nám mohou poskytnout tzv. časové schránky, do nichž naši předkové uložili vzkazy pro budoucí generace. Co se z nich dá vyčíst? A jaké zprávy zanecháme vzdáleným potomkům my?

<p>Ředitel massachusettských archivů <strong>Michael Comeau</strong> a konzervátorka <strong>Pamela Hatchfieldová</strong> poprvé nahlížejí do schránky, kterou v Bostonu zapečetili v roce 1795.</p>

Ředitel massachusettských archivů Michael Comeau a konzervátorka Pamela Hatchfieldová poprvé nahlížejí do schránky, kterou v Bostonu zapečetili v roce 1795.


Reklama

V roce 4241 př. n. l. ustavili Egypťané poprvé kalendář s 365 dny a 12 měsíci. Přesně o 6 177 let později se v americké Atlantě před zraky médií z celého kontinentu odehrála symbolická událost: Představitelé Oglethorpeovy univerzity slavnostně zapečetili vstup do gigantické podzemní místnosti nazvané Krypta civilizace. V roce 1936, se někdejší plavecký bazén o rozměrech 57 metrů čtverečních postupně začal plnit různorodým inventářem s jediným společným jmenovatelem: Až práce skončí, uvnitř se bude nacházet co nejkomplexnější soubor lidského poznání. Tisíce položek měly ilustrovat pokrok, kterého lidstvo za svou dosavadní existenci dosáhlo. 

Vzkaz pro deváté tisíciletí

Háček tkví v tom, že nikdo ze současných obyvatel planety interiér Krypty civilizace už nespatří. Duchovní otec projektu, tehdejší rektor Thornwell Jacobs, si totiž vytyčil ambiciózní cíl: Místnost se smí otevřít teprve za dalších 6 177 let, přesně 28. května 8113. Pokud ještě budou Zemi obývat inteligentní tvorové – ať už lidé, nebo nově příchozí z vesmíru – mohli by si podle obsahu Krypty udělat přibližnou představu, jak vypadal život v polovině 20. století, shodou okolností přímo uprostřed světové války. Aby měli potenciální nálezci šanci vzkaz rozluštit, neopomněl Jacobs připojit návod ke studiu angličtiny, neboť lze předpokládat, že během milénií dozná jazyk značných změn. 

Vzduchotěsná místnost ukrytá pod dvoumetrovou kamennou deskou připomíná interiér staroegyptských pyramid, jimiž se Jacobs inspiroval. Stejně jako Egypťané ji dobře zabezpečil proti nevítaným zvědavcům: Vstup chrání svařované dveře z nerezové oceli a nad nimi se nachází varování pro případné lupiče. Stojí v něm, že uvnitř nenajdou žádné cenné předměty ze zlata či stříbra, pokud by snad zatoužili po pokladech. Místo drahých kovů spočívají na policích i na podlaze tisíce obyčejných „artefaktů“ jako propiska, otvírák na konzervy, dentální nit, holicí strojek, láhev piva, dětské hračky, kalkulačka či miniaturní kopie slavných soch. Jinými slovy vše, co má charakterizovat současnou civilizaci.

Hlasy z minulosti

Svého kolegu Thomase Peterse, který se podílel na vynálezu mikrofilmu, pověřil Jacobs funkcí archiváře a zadal mu nelehký úkol: vytvořit co nejuniverzálnější záznamy dosavadních dějin. Výsledkem je soubor 800 ukázek literární klasiky, čítající 640 tisíc stránek od Bible přes Iliadu po Dantovu Božskou komedii, dále filmů, fotografií, ale třeba i obsahu archivů rosenkruciánské filozofické školy a kopií novin z druhé světové války

Důležitou součást tvoří rovněž hlasové nahrávky – budoucí obyvatelé Země si tak poslechnou, jak k nim promlouvají významné osobnosti 20. století v čele s americkým prezidentem Theodorem Rooseveltem, stejně jako diktátoři Adolf Hitler či Josif Stalin. Pokud tedy zjistí, jak zprovoznit čtečku mikrofilmů, neboť elektřinu mezitím pravděpodobně nahradí jiný zdroj. Peters proto připojil i malý generátor, včetně návodu na obsluhu.

Šicí stroj neprošel

Na základě rozhovoru, který Jacobs poskytl médiím ještě během náročných příprav, se jeho nápadem inspirovali zástupci amerického průmyslového koncernu Westinghouse. Záhy přišli s vlastní verzí dvou časových kapslí, jež představili u příležitosti Světových výstav konaných v New Yorku v letech 1939 a 1964. První z kovových válců o průměru zhruba 20 centimetrů měří dva metry a společnost jej vyvinula tak, aby odolal korozi po dlouhých pět tisíc let. Datum otevření bezmála 200kilogramové schránky totiž i tentokrát spadá do velice vzdálené budoucnosti, konkrétně do roku 6939

Uvnitř se nachází podobný obsah jako v Kryptě civilizace: 35 předmětů denní potřeby z počátku 20. století – například dolarová mince, panenka, výtisk časopisu Life nebo balíček cigaret Camel – dále 75 vzorků materiálů od textilu přes kovy po plasty, ukázky literatury, umění a novinové výstřižky. Na mikrofilmy zaznamenali zástupci firmy Westinghouse přes 10 milionů slov a tisíce obrázků znázorňujících běžný život. Kapsle rovněž zahrnuje semena a vzorky biologického materiálu. Bylo však důležité volit obsah tak, aby nepodléhal vlivu času a zároveň vhodně reprezentoval dobu. „Vypadl“ proto například šicí stroj, který už podle antropologů neposkytoval ideální obrázek o tehdejší realitě, stejně jako předměty související s náboženskými či svatebními obřady.

Nebeská nápověda

Druhá, menší kapsle obsahuje stručný souhrn vědeckého poznání, především z oblasti jaderného výzkumu či astronomie, ale také podpisy 750 tisíc návštěvníků washingtonského pavilonu: Nechybí mezi nimi autogram amerického prezidenta Lyndona Johnsona nebo papeže Pavla VI. Pokud by lidé budoucnosti používali jiný kalendář, poslouží jim nápověda – přesnou dobu vzniku kapslí lze dopočítat na základě popsaných astronomických úkazů na obloze roku 1939, jež se po několik následujících tisíciletí nebudou opakovat.

Obě kapsle spočívají pod newyorským parkem Flushing Meadows a informaci o jejich umístění rozeslali zástupci společnosti hned po jejich uzavření do tří tisícovek knihoven, muzeí a dalších institucí po celém světě. Doufají, že se tak podaří zajistit, aby zpráva o existenci schránek neupadla v zapomnění, a že jednoho dne je skutečně někdo otevře. V opačném případě by se mohlo jejich poselství snadno ztratit.

Navždy ztraceny?

Podobné chyby se v minulosti dopustili už mnozí, a v současnosti tak o řadě kapslí vůbec nevíme. Mezinárodní asociace časových schránek (ITCS) odhaduje, že jich na celé planetě může být ukryto až 15 tisíc. Umístění 80 % z nich přitom neznáme nebo se nestihly otevřít ke stanovenému datu. 

ITCS v současnosti spravuje registr přibližně tří tisíc dosud evidovaných schránek, a v roce 1990 navíc zveřejnila seznam deseti „nejžhavějších“, po nichž se momentálně pátrá. Je mezi nimi rovněž exemplář uložený prý pod základní kámen washingtonského Kapitolu samotným prezidentem. A ztratila se i kapsle s podpisy 22 milionů Američanů, kterou kdosi ukradl z nestřeženého vagonu přímo během slavnostního pečetění v červenci 1976.

Šťastná náhoda

O stovkách, nebo i tisících dalších ukrytých vzkazů navíc nejspíš nevíme. Čas od času tak některý z nich spatří světlo světa jen díky šťastné náhodě – jako například když v lednu 2015 narazili dělníci při rekonstrukci vládní budovy v Bostonu na schránku z roku 1795. Nejstarší známá časová kapsle obsahovala předměty z období založení Spojených států, kupříkladu medaili s podobiznou George Washingtona, dobový tisk, a dokonce šilink z roku 1652. Jen o dva roky mladší je pak evropská rekordmanka, ukrytá ve věži evangelického kostela v polském městě Ziębice nedaleko českých hranic. Tento rovněž náhodný objev zahrnoval mince i dobře dochované dokumenty týkající se stavby svatostánku. 

TIP: Jak se měří přesný čas: 60 let od prvních atomových hodin

Ostatně právě špičky kostelních či radničních věží patří mezi velmi oblíbené úkryty pro časové kapsle – a řada tuzemských obcí už podobný rituál v pravidelných intervalech opakuje. Obsah schránky obnovili loni třeba na olomoucké radnici a budoucí generace v ní najdou mimo jiné roušky jako svědectví o aktuální pandemii. 

Pro pamětníky

Filmové premiéry se obvykle plánují řádově s měsíčním předstihem. Ovšem americký režisér Robert Rodriguez natočil před necelými šesti lety snímek, který žádný z jeho současníků zřejmě neuvidí: Film s přiléhavým názvem „100 years“ neboli „100 let“ budou kina moct poprvé odvysílat 18. listopadu 2115, přesně století po jeho vzniku.

Příběh podle scénáře herce Johna Malkoviche pojednává o zrání luxusního koňaku značky Louis XIII – jedna láhev je hotová právě za dobu uvedenou v titulu. Trezor s originální nahrávkou se nachází ve sklepích přímo ve francouzském Cognacu, nelze jej však otevřít pomocí žádného klíče ani mechanicky zničit: Sám se na základě naprogramování otevře teprve v příslušný den. Autoři zároveň vytvořili tisíc kovových destiček sloužících jako vstupenka pro vyvolené diváky, s povolením předat je potomkům.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V čínských náboženstvích silně zakořenila potřeba uctívat zesnulé předky na fyzickém místě. Kremaci proto lidé volí neradi. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Nové objevená unikátní římská mozaika znázorňuje legendární souboj Achilla s Hektorem.

Věda
Reklama
Vesmír

Spojenečtí vojáci si prohlížejí tank Panther, který se převrátil do řeky u belgického města Houffalize.

Válka

Friedrich Küchenmeister ve jménu vědy využil v polovině 19. století odsouzence na smrt k úspěšnému pokusu, jímž doložil cyklus tasemnice dlouhočlenné.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907