Poslední večeře rytíře křídy: Co měla k jídlu borealopelta?

08.06.2020 - Stanislav Mihulka

Dokonale zachovalý obsah žaludku obrněného dinosaura prozradil, jaká byla jeho strava...

<p>Obrněný nodosaurus <em><strong>Borealopelta markmitchelli</strong></em>, s plnou pusou kapradin.</p>

Obrněný nodosaurus Borealopelta markmitchelli, s plnou pusou kapradin.


Reklama

Před 110 miliony lety – v období křídy, sežvýkal více než tunu vážící dinosaurus v plátové zbroji své poslední jídlo. Pak zahynul a spláchlo ho moře v místech, kde se dnes rozkládá severní Alberta. Tam se dinosaurus proměnil na fosilii a po celé věky zůstal uvězněný v hornině. V roce 2011 jej vědci objevili v lomu Millenium Mine společnosti Suncor Energ, poblíž Fort McMurray.

Poslední večeře rytíře křídy

Jde o mimořádně dobře zachovalou fosilii. Pětimetrový dinosaurus ze skupiny nodosaurů dostal jméno Borealopelta markmitchelli a pro paleontology se stal klíčem k tajemstvím obrněných dinosaurů. Těch se našla celá řada, ale téměř žádný z nich není v tak perfektním stavu.

Tým odborníků nedávno detailně prozkoumal obsah žaludku borealopelty, který se rovněž zachoval do dnešních dnů. Podobné nálezy jsou velice vzácné, žaludek borealopelty lze bez nadsázky označit za nejlépe zachovalý ze všech, které jsme doposud našli.

TIP: Skvěle zachovalá fosilie prozradila, že obrněný dinosaurus spoléhal na maskování

Rozbor fosilizovaného žaludku odhalil, že borealopelta měla ke své poslední večeři zejména listy kapradin, které doplnilo pár procent větví. Také se ukázalo, že borealopelta byla vybíravá a jedla především listy rostlin ze skupiny leptosporangiátních kapradin, které dobře známe z dnešní přírody jako nejrozšířenější kapradiny. Borealopelta naopak příliš nevyhledávala cykasy a jehličnany, které v té době musely být rovněž velmi rozšířené.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907