Poslední večeře rytíře křídy: Co měla k jídlu borealopelta?

08.06.2020 - Stanislav Mihulka

Dokonale zachovalý obsah žaludku obrněného dinosaura prozradil, jaká byla jeho strava...

<p>Obrněný nodosaurus <em><strong>Borealopelta markmitchelli</strong></em>, s plnou pusou kapradin.</p>

Obrněný nodosaurus Borealopelta markmitchelli, s plnou pusou kapradin.


Reklama

Před 110 miliony lety – v období křídy, sežvýkal více než tunu vážící dinosaurus v plátové zbroji své poslední jídlo. Pak zahynul a spláchlo ho moře v místech, kde se dnes rozkládá severní Alberta. Tam se dinosaurus proměnil na fosilii a po celé věky zůstal uvězněný v hornině. V roce 2011 jej vědci objevili v lomu Millenium Mine společnosti Suncor Energ, poblíž Fort McMurray.

Poslední večeře rytíře křídy

Jde o mimořádně dobře zachovalou fosilii. Pětimetrový dinosaurus ze skupiny nodosaurů dostal jméno Borealopelta markmitchelli a pro paleontology se stal klíčem k tajemstvím obrněných dinosaurů. Těch se našla celá řada, ale téměř žádný z nich není v tak perfektním stavu.

Tým odborníků nedávno detailně prozkoumal obsah žaludku borealopelty, který se rovněž zachoval do dnešních dnů. Podobné nálezy jsou velice vzácné, žaludek borealopelty lze bez nadsázky označit za nejlépe zachovalý ze všech, které jsme doposud našli.

TIP: Skvěle zachovalá fosilie prozradila, že obrněný dinosaurus spoléhal na maskování

Rozbor fosilizovaného žaludku odhalil, že borealopelta měla ke své poslední večeři zejména listy kapradin, které doplnilo pár procent větví. Také se ukázalo, že borealopelta byla vybíravá a jedla především listy rostlin ze skupiny leptosporangiátních kapradin, které dobře známe z dnešní přírody jako nejrozšířenější kapradiny. Borealopelta naopak příliš nevyhledávala cykasy a jehličnany, které v té době musely být rovněž velmi rozšířené.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2019 využilo průplav přes pět tisíc tankerů a podobný počet dalších nákladních lodí.

Cestování
Revue

Jupiterův měsíc Ganymed. Podle vědců se na jeho povrchu nachází největší známý impaktní kráter ve Sluneční soustavě.

Vesmír

Tasmánský čert, ďábel medvědovitý

Věda

Duby patří k dlouhověkým stromům, které od nepaměti podněcovaly lidskou fantazii. Při jejich košaté mohutnosti se není čemu divit (Foto: Shutterstock)

Příroda

Karel IV. se synem Václavem a synovcem Joštem

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907