Posvátný lesk zlata: Praha Karla IV. se mohla měřit s Paříží či italskými městy

08.06.2022 - Andrea Poláčková

Vzácné kovy a drahé kameny pro svou materiální hodnotu, třpyt a většinou i symbolický význam patřily k vznešenosti vladařů. Jimi se obklopovali, z nich utvářeli insignie své moci, relikviáře v chrámových pokladnicích i příbytky boha a kaple jeho služebníků. Žádný z českých panovníků nezanechal dílo nádhernější než Karel IV.

<p>Nejcennější části karlštejnského pokladu, včetně kopie takzvané zlaté lodi.</p>

Nejcennější části karlštejnského pokladu, včetně kopie takzvané zlaté lodi.


Reklama

Ceny zlata, stříbra a drahokamů si byl Karel IV. dobře vědom. Vnímal ji už od malička, a zvláště pak na francouzském dvoře. Povědomí o jejich hodnotě podporovaly též středověké texty.

V bibli se zlato a drahokamy objevují na mnoha místech a příznačně se jimi popisuje Hospodinův trůn, boží zahrada nebo nebeský Jeruzalém: „(…) hradby jsou z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál. Základy hradeb toho města jsou samý drahokam: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst. A dvanáct bran je z dvanácti perel.“

Také ve vlastním životopisu Karel IV. říká, že: „(…) perla jest drahokam úplně čistý, jasné barvy a beze vší poskvrny, a proto v tomto podobenství může k ní býti jistě právem v obrazném smyslu přirovnán zákon boží.“

Do vyšších sfér 

V Karlově době byla dobře známa symbolika zlata a drahokamů, jak ji vysvětloval například papež Řehoř Veliký. Panovník se mohl seznámit také s úvahami opata Sugera (1080–1151) z kláštera Saint-Denis, který snoubení zlata a duchovních hodnot vystihl slovy: „Mám rád krásu božího domu. Mnohobarevný lesk drahokamů mě odvádí od vnějších starostí a přenáší mě z hmotného světa do nehmotného, k upřímnému rozjímání o bohatství svatých ctností a je mi, jako bych dlel kdesi mimo tento svět, na místě, odkud bych se mohl s pomocí boží povznesením přenést vzhůru do vyšších sfér (…) myslím, že se vnější nádhera posvátných nádob nehodí k ničemu víc než právě ke svaté oběti.“  

Třeba velkého cisterciáka Bernarda z Clairvaux takové okázalosti „vytáčely“ a ve svém traktátu se ptal, nač je v chrámu zlato, nákladné ozdoby a „podivné malby“. Ale Karla IV. působivost a symbolický rozměr těchto věcí fascinovaly, jejich třpyt se pojil s magickou posvátností i reprezentativností, lesk zlata byl leskem Boha. Poznal „ostatky, koruny a skvosty“ připomínající dávné panovníky v pokladnici Saint-Denis, viděl Svatou kapli v Paříži obdařenou nádherou (a později i tu římskou), uchovávající ty nejvzácnější relikvie, ale též velkou antickou kamej oslavující Germanika.

Na francouzském dvoře pochopil význam dynastického pokladu. Sám pak budoval prostory takové nadpozemské krásy a svaté ostatky uctíval ve výjimečných předmětech z těch nejdražších materiálů. Tak Beneš Krabice k roku 1354 (nikoli naposled) ve své kronice píše, že když král získal řadu relikvií, ozdobil je „zlatem, stříbrem a drahými kameny“

Torzo mimořádné produkce

Karel IV. jako vášnivý sběratel ostatků věřil, že skrze ně přichází požehnání a jistota věčné spásy – se Spasitelovými ostatky nejvyšší. A stejně tak mu bylo zřejmé, že Kristovi náměstci nemají dřevěné koruny. Posvátnou symboliku českého klenotu zmiňuje samotný korunovační řád: „Požehnej a posvěť tuto korunu. Jako je sama ozdobena rozmanitými vzácnými kameny, tak ať je tvůj služebník, její nositel, naplněn, z tvé štědré milosti, mnohonásobným darem vzácných ctností.“ Trn, který koruna obsahovala, spojoval korunovaného panovníka s Kristem jako králem králů

Karel IV. neshromažďoval jen relikvie, jeho sbírka vynikala rozsahem rozmanitostí shromažďovaných předmětů. Svou univerzálností měla reprezentovat císaře, který se považoval za majitele dědictví antických vládců. Její součástí byly i drahé a historicky cenné kameny, z nichž mnohé našly uplatnění ve zlatnických dílech, která objednal. Zlatnické výrobky představovaly ve středověku nejhojnější umělecké zakázky. Jejich rozsah i samotné zpracování zlata a drahokamů byly v Karlově době zcela mimořádné. Praha se v nich mohla měřit například s Paříží či italskými městy.

TIP: Symboly moci a prestiže: Nejkrásnější koruny Evropy

Dodnes se z bohaté produkce zhotovené pro Karla IV. dochovalo několik desítek více či méně izolovaných zlatnických prací. Tvoří je zejména tři hlavní skupiny, a to korunovační klenoty, jež jsou součástí pokladu katedrály sv. Víta, dále relikviáře a předměty, které panovník věnoval především chrámové klenotnici v Praze, a věci z karlštejnského pokladu. Vedle toho se ve sbírkách po celém světě nalézají jednotlivé artefakty spojované s císařem.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907