Kult ostatků ve středověku: Karel IV. a jeho sběratelsví

02.01.2017 - Eva Svobodová

Pokud můžeme o některých jevech říct, že byly vskutku středověké, patřila mezi takovéto fenomény víra v zázračnou moc ostatků, která místy přerůstala až v jejich bezmezné uctívání

Relikvie -<p>Pro středověk byla typická víra v zázračnou moc ostatků</p>
Relikvie -

Pro středověk byla typická víra v zázračnou moc ostatků


Reklama

Otec vlasti patřil k nejhorlivějším ctitelům svatých ostatků, jejichž sběratelství, lidově řečeno, propadl. Nebyl však zaslepený. Protože si uvědomoval nebezpečí falešných relikvií, živě se zajímal o jejich původ. 

Výpravy za relikviemi

Nejjistější bylo získat ostatek přímo od nějaké význačné osobnosti, která sama byla garantem hodnověrnosti. Tímto způsobem získal otec vlasti nejcennější přírůstky, jakými byl ubrus ze stolu Poslední večeře od uherského krále Ludvíka, dva trny z Kristovy koruny darované francouzským dauphinem, pozdějším králem Karlem V., nebo část Kristovy bederní roušky od samotného papeže Urbana V. 

Není snad zcela od věci nazvat Karlovo sběratelské zaujetí opravdovým koníčkem. Vždyť panovník podnikal dokonce celé výpravy za svatými ostatky, jako byla ta v roce 1354, kdy se za nimi vydal do německé části říše. Navštěvoval kostely a kláštery, které byly proslaveny uchováváním nejrůznějších relikvií. Jak je známo, Karel byl velice bystrý člověk, dalo by se říci až mazaný. Daná místa navštěvoval náhle a nečekaně, aby zabránil možné předchozí manipulaci s vzácnými předměty. Pod záminkou vykonání soukromé pobožnosti pronikl do objektu a po spatření relikvií vyjevil přání je získat. Na jeho žádost musely být mnohdy otvírány staré hroby, již několik staletí nedotčené. 

Celoživotní koníček

Ač je to překvapující, skutečnost je taková, že přes své vysoké postavení neměl Karel oprávnění ostatky skupovat. Církev se bránila nebezpečí zneužívání křesťanských památek, a tak sama zasáhla. Jakékoliv obchodování s relikviemi bylo totiž považováno za hřích srovnatelný se svatokupectvím a od IV. lateránského koncilu z roku 1215 všem zakázáno. 

Až do své smrti Karel nepřestal ostatky uctívat a sbírat. V roce 1378, na samém sklonku své vlády, navštívil Francii, kde tehdy panoval jeho synovec Karel V. Za jeden z hlavních důvodů návštěvy udal touhu spatřit svaté ostatky. Dochovalo se zajímavé svědectví o tom, co všechno byl ochoten pro ně zakusit. Jednašedesátiletý císař, sužovaný dnou, se nemohl příliš pohybovat a vystoupat po točitých schodech k místu, kde byly ostatky uloženy, už nedokázal. Nechal se tedy za ramena a nohy na provazech vytáhnout nahoru. Jakkoliv to bylo bolestivé, přece se Karel odhodlal tuto nepříjemnost podstoupit, jen aby spatřil to, po čem toužil. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie 5/2010

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Most Çanakkale 1915 má v šesti pruzích spojit evropskou a asijskou část Turecka.

Zajímavosti

Lidské embryo

Věda

Dvojčata ve znaku rodu

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.

Příroda

Výron koronální hmoty je po erupci druhým nejsilnějším projevem sluneční aktivity.

Vesmír

Adolf Hoffmeister v Café les Deux Magots v Paříži v roce 1969. V pozadí kresba z vězení La Santé (1940) nazvaná Mon Avoir - barveno čokoládou, tabákem, špínou ze zdí a inkoustem.

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907