Požáry v Austrálii si vyžádají odstřel až 10 tisíc divokých velbloudů

13.01.2020 - Stanislav Mihulka

Invazní velbloudi mohou kvůli požárům útočit na lidi a jejich obydlí. Úřady je proto nechají odstřelit


Reklama

Letošní australské léto je skutečně žhavé. Celý kontinent hoří extrémními požáry, které jsou rozsáhlejší a více devastující, než bývá obvyklé. Podle nedávných zpráv již v Austrálii v plamenech či v důsledku požárů zahynula miliarda živočichů nejrůznějších druhů. Teď k nim přibude 10 tisíc dalších obětí. Jejich smrt ale bude plánovaná.

Jde o velbloudy, kteří mají tu smůlu, že nejsou v Austrálii původní. Dostali se tam až v 19. století, kdy je Britové dovezli z Indie a Afghánistánu. Invazním velbloudům se v Austrálii daří skvěle, mnoho jich zdivočelo a úspěšně se množí. Vcelku dobře se vypořádají i s požáry a ve spálené krajině se stávají nepříjemnými konkurenty původních živočichů.

TIP: Extrém jako životní styl: Australská příroda nepozornost neodpouští!

Největší problém je ale v tom, že žízniví velbloudi pátrají po vodě, pronikají až do lidských sídel a dokonce mohou i zaútočit na lidi. Nebezpečí hrozí především dětem. Někteří lidé se bojí zapínat klimatizaci, aby je kvůli vodě v tomto zařízení velbloudi nenapadli. Právě z tohoto důvodu se místní úřady v postižených oblastech rozhodly odstřelit až 10 tisíc divokých velbloudů. V celé Austrálii jich přitom žije asi milion a jejich počet stále roste.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Již v době objevu byly obří sochy na terasách poničené, moderní rekonstrukce je ukazuje v původním stavu.

Zajímavosti

Srovnání záběrů hvězdy Betelgeuse pořízených v lednu 2019 (před poklesem jasnosti) a v prosinci 2019 (během poklesu jasnosti). Je zřejmé, že hvězda nejen zeslábla, ale že se změnil i její tvar.

Vesmír

Radarový systém experimentu SNOWIE slouží ke sledování a měření sněhových mraků

Věda

Kamélie, květina, která získala jméno po brněnském rodákovi

Historie

Vídeňští školáci s rukávovými páskami dobrovolníků při sběru kovových předmětů, 1915.

Válka

O charze žlutohrdlé je známo, že se nebojí lidí. Pokud ve volné přírodě narazí i na hlučnou a početnou skupinu, dává si na útěk dost času a zvědavě příchozí pozoruje. Zřejmě proto se o ní rozšířilo přesvědčení, že se dá snadno ochočit.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907