Pozdrav minulosti: V bílých útesech Doveru spočívají fosilizované mikrometeority

14.09.2017 - Stanislav Mihulka

V pozemských horninách nejsou uloženy jen miliony let staré záznamy života na Zemi, lze v nich nalézt i miliony let staré zprávy z vesmíru

Dover -<p>Horniny slavných bílých útesů v Doveru vznikly ve druhohorách</p>
Dover -

Horniny slavných bílých útesů v Doveru vznikly ve druhohorách


Reklama

Fosilní horniny nemusejí ukrývat jen dinosaury a přesličky. Výzkumníci Královské univerzity v Londýně analyzovali horniny proslulých bílých útesů v Doveru a objevili v nich fosilní mikrometeority.

Dotyčné horniny vznikly v období křídy, tedy na sklonky druhohor. Nalezené mikrometeority pocházejí z vrstvy, která je stará přibližně 87 milionů let. Jsou tedy starší, než například slavný dinosauří predátor T. rex.

Vedoucí výzkumu Martin Suttle podotýká, že stejně jako fosilie organismů mohou vypovídat o době a prostředí, v němž vznikly, tak i fosilní mikrometeority mohou poskytnout zajímavé informace o sluneční soustavě té doby.

Fosilní kosmický prach

Naše planeta je neustále zasypávána kosmickým prachem. V dnešní době se do pozemské atmosféry dostane asi 40 tun kosmického prachu denně. Proto je možné předpokládat, že se kosmický prach objeví i v usazených horninách, jako jsou právě bílé útesy v Doveru.

TIP: Bezpečné přistání: Kosmický prach dopadající na Zemi brzdí bublinové padáky

Problém je v tom, že geologické procesy, které během milionů let působí na horniny, mohou zkomplikovat hledání částic kosmického prachu. V případě hornin z bílých útesů se to ale naštěstí povedlo. 

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Earth and Planetary Science Letters

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907