Reklama


Pozorné sokolí oči: Letecký průzkum za první světové války (2)

07.09.2018 - Daniel Petz

V letech 1914–1918 se letecký průzkum vyvinul od téměř amatérských začátků ve vysoce sofistikovanou disciplínu. K upoutaným balonům navíc přibyla výzvědná letadla disponující velice kvalitním fotografickým vybavením

<p>V první fázi války si vzdušní zvědové museli poradit s tužkou a blokem, fotoaparáty se začaly do letounů montovat až později</p><p> </p>

V první fázi války si vzdušní zvědové museli poradit s tužkou a blokem, fotoaparáty se začaly do letounů montovat až později

 


Reklama

Od jara 1915 se při řízení dělostřelecké palby začala uplatňovat radiotelegrafie. Vzhledem k tomu, že první přístroje umožňující oboustrannou komunikaci byly příliš rozměrné a těžké pro použití v letadlech, montovaly se do průzkumných strojů aparáty umožňující pouze spojení ve směru letadlo–zem. Zprávy se vysílaly v morseovce, přičemž písmena Y, Z, A, B, C, D, E a F označovala vzdálenost 10, 25, 50, 100, 200, 300, 400 a 500 yardů (yard = 91,44 cm), zatímco čísla 1–12 znamenala azimut vyjádřený takzvanou „hodinovou pozicí“ (sever = 12, jih = 6).

Předchozí část: Pozorné sokolí oči: Letecký průzkum za první světové války (1)

První stíhačky představovaly pro dosud neozbrojené průzkumné letouny obrovské nebezpečí. Jako odpověď na vzniklou hrozbu začal pozemní personál vybavovat pozorovací stroje pohyblivým kulometem nebo kulometným dvojčetem. Prostor pozorovatele bylo třeba zvětšit, aby se do něj vešel nejen fotografický přístroj a radiostanice, ale i zásobníky s náboji pro obrannou výzbroj. Typickými zástupci průzkumných letounů „druhé generace“ se stal například německý Rumpler C.VII, britský Bristol F.2 Fighter nebo francouzský Breguet 14. 

Technika leteckých zvědů 

Nejrozšířenější typ letounu u britských průzkumných perutí na začátku války představoval B.E.2 vyráběný firmou Royal Aircraft Factory. Ve službě se udržel až do příchodu prvních německých stíhacích letounů, kdy jej nahradily stroje R.E.8 téhož výrobce. Kromě nich využívali královští letci k průzkumu také víceúčelové stroje Airco DH.4 či již zmiňované Bristol F.2 Fighter. Oba sloužily zároveň také jako bombardéry i těžké stíhačky.

V britských vzdušných silách se k leteckému snímkování nejprve využívaly fotografické přístroje vyráběné firmou Watson, exponovaly se snímky o rozměrech 10 × 12,5 cm. Později se v rámci leteckých sil Dohody staly standardem snímky o velikosti 18 × 24 cm. Přístroje byly osazeny objektivy s ohniskovou vzdáleností 25, 50 nebo 120 cm, přičemž za nejrozšířenější lze považovat druhou uvedenou hodnotu.

Německá kvalita

Francie nasadila v roli průzkumných letounů nejprve jednoplošníky Blériot XI vyvinuté ještě před začátkem války, později tyto archaické stroje nahradily například Caudrony G.3 a v závěru války pak víceúčelové Breguety 14, které se osvědčily také jako bombardéry. K fotografování využívaly osádky nejčastěji výrobky firmy De Maria. Letouny i fotoaparáty vyráběné zemí galského kohouta našly také široké uplatnění u spojenců Paříže.

Když se Spojené státy zapojily v roce 1917 do války, trpěla tamní armáda naprostým nedostatkem fotografických přístrojů vhodných pro letecký průzkum. Vláda se proto zprvu obrátila na veřejnost se žádostí o odprodej vhodných aparátů, přičemž nejvíce si průzkumníci cenili výrobků německého průmyslu. Později Američané vybavili svá průzkumná letadla francouzskou a britskou optikou.

Ještě před skončením konfliktu se v USA rozběhla výroba leteckých fotografických přístrojů u firmy Fairchild. Model T-1 disponoval jedním vertikálním a dvěma šikmými objektivy, což umožňovalo pořizování panoramatických snímků. Následovaly modely T-2 a T-2A vybavené dokonce čtyřmi objektivy (jeden vertikální a tři šikmé). Přístroje s více objektivy se mezitím rozšířily i do výzbroje ostatních armád. 

Temná komora na nebesích 

Ruské letectvo nevyužívalo k průzkumu jen letadla dovezená ze zahraničí, ale i stroje vlastní konstrukce. Za připomenutí stojí čtyřmotorový (původně bombardovací) letoun Ilja Muromec vyvinutý konstruktérem Igorem Sikorským a vyráběný Rusko-Baltskou vagonkou. Mezi zvláštnosti průzkumné verze patřila skutečnost, že se na její palubě nacházela temná komora s potřebnými chemikáliemi a vyškolenou obsluhou, což umožňovalo vyvolat pořízené snímky ještě za letu, aby je měly štáby k dispozici bezprostředně po přistání.

K nejvýznamnějším průzkumným typům v německém a rakouském letectvu patřily například typy Rumpler C.IV a C.VII, Aviatik C.1, nebo Phönix C.1. Jejich výbavu tvořily fotografické přístroje vyráběné firmami Görz a ICA, standardně vybavené objektivem s ohniskovou vzdáleností 70 cm, aparáty vytvářely snímky o rozměrech 13 ×18 cm. Německo se navíc stalo prvním uživatelem automatických kamer, které exponovaly záběry na filmový pás. Elektřinu k jejich pohonu (a ve velkých výškách také k ohřevu) zajišťoval generátor.

Průzkumné letouny létaly zpočátku v 800–1 000 m, později v zájmu bezpečnosti operovaly až ve dvojnásobných výškách. Ze 2 000 m totiž ještě lze pouhým okem rozpoznat například dělostřeleckou baterii. Čas od času ale docházelo někdy i k úsměvným omylům, kdy pozorovatel zaměnil hřbitov za vojenský tábor, nebo čerstvě vyspravenou silnici za pochodující útvar. S příchodem fotografi e a s rostoucími zkušenostmi personálu, který snímky vyhodnocoval, se dařilo chyby stále více eliminovat. 

Dokončení v úterý 11. září

  • Zdroj textu:

    I. světová

  • Zdroj fotografií: Pinterest

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Pátrači operovali spolu s bitevníky v takzvaném růžovém týmu. Zde dvojice „lovec–zabiják“ z poslední etapy války – bitevní vrtulník AH-1 kryje průzkumný OH-58.

Válka

Prakticky od prvního dne Kláru tížila výše výživného, které ji manžel poskytoval na vedení domácnosti. Po šesti letech manželství pohár trpělivosti přetekl.

Historie

Více než půlmetrový surýn leopardí žije skrytě v bažinách Floridy a Alabamy

Věda

Planetka Bennu na snímku sondy OSIRIS-REx

Vesmír

Ve výřezu nový nanogel pod mikroskopem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907