Pravda, nebo lež? Jak složité je přelstít detektor lži?

17.01.2022 - Barbora Jelínková

Většina vědců zaujímá k detektoru lži neboli polygrafu skeptický postoj. Samozřejmě funguje, v mnoha případech se ale lidem podařilo test ošidit


Reklama

Detektor lži neboli polygraf měří fyziologické reakce jako srdeční tep, frekvenci dechu či krevní tlak. Při lhaní je totiž člověk nervózní, což se na uvedených parametrech projeví. Většina lidí zažívá stres už jen kvůli dotazům vyšetřovatelů: Vyslýchaný proto nejprve dostane jednoduché neutrální otázky, třeba jak se jmenuje, na něž podle předpokladu odpoví správně. 

Údaje, které při tom zařízení naměří, slouží jako tzv. výchozí soubor údajů. Jejich hodnoty sice dotyčný vědomě ovlivnit nedokáže, ale pokud se při těchto prvotních odpovědích například schválně kousne do jazyka nebo šlápne na špendlík v botě, jeho organismus prodělá podobnou stresovou reakci jako při lži. Když pak vyslýchaný skutečně odpoví nesprávně, přístroj jeho prohlášení mylně vyhodnotí coby pravdu.

TIP: Pravda vynucená chemií: Jak funguje sérum pravdy?

Právě kvůli sporné spolehlivosti polygrafů – a také kvůli opačnému riziku, tj. že nevinného označí za lháře – většina odborníků jejich využívání v kriminalistické praxi zpochybňuje. V současnosti se uplatňují v USA, zatímco v Evropě se nepovažují za dostatečně průkazné. I ve Spojených státech je ale jeho využívání na ústupu – americká Národní akademie věd vydala v roce 2003 prohlášení, v němž na základě výzkumu označila výsledky testů na detektoru lži za „nespolehlivé, nevědecké a neobjektivní“.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ivanov byl rozhodnutý oplodnit ženy šimpanzím spermatem bez toho, že by jim prozradil, oč jde.

Zajímavosti

Kavachi je jednou z nejaktivnějších podvodních sopek Tichého oceánu.

Věda
Historie

Sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina IC 2118 ze souhvězdí Oriona, zcela pochopitelně známější pod názvem Hlava čarodějnice, září především odraženým světlem hvězdy Rigel, kterou upřeně „sleduje“.

Vesmír

Srovnání velikostí sovětských obrněnců v památníku v pevnosti Brest. Zleva SU-100, T-44, T-34/85 a ISU-152.

Válka

Před 130 až 115 tisíci lety zase na našem území panovalo vlhké středomořské podnebí. Hladina moře v té době stoupla natolik, že se ze Skandinávie stal ostrov.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907