Pravda vynucená chemií: Jak funguje sérum pravdy?

02.02.2017 - Jaroslav Petr

Jak rozvázat jazyk teroristovi, který odmítá udat komplice a prozradit podrobnosti o připravovaném útoku? Stačí mu píchnout do žíly „sérum pravdy“?

Sérum pravdy -<p>Na začátku minulého století byly experimenty s chemikáliemi zaručujícími získání pravdy více než časté.</p>
Sérum pravdy -

Na začátku minulého století byly experimenty s chemikáliemi zaručujícími získání pravdy více než časté.


Reklama

Pojem „sérum pravdy“ použil jako první americký lékař Robert House před necelým stoletím. Ani tenkrát nebyl pravdivý. Nejen v jeho době, ale ani nikdy potom nešlo o sérum. A lidé pod jeho vlivem nemluví vždy pravdu. Často lžou nebo pravdu zamlčují. „Sérum pravdy“ funguje nejlépe ve špionážních románech a filmech, kde ho padouch podá bezmocnému hrdinovi a ten upadá do stavu, v kterém vyzradí všechno, co ví. Nemůže si pomoci – nedokáže mlčet ani zalhat, i když se o to snaží. Co skutečně dokáže „sérum pravdy“? A co už je jen básnická licence? 

Začalo to alkoholem

Od 20. let minulého století zkoušeli psychologové, psychiatři a kriminalisté s pomocí nejrůznějších látek donutit zločince k vyzrazení tajené pravdy. Jindy se snažili vrátit lidem vzpomínky na události, na které z nejrůznějších důvodů zapomněli. Nakonec vytvořili arzenál chemických sloučenin, které potlačují sebekontrolu, posilují „povídavost“ a zvyšují pravděpodobnost podřeknutí.

Historie užívání látek, pod jejichž vlivem lidé prozrazují svá tajemství, je mnohem starší než první pokusy Roberta House. K nejběžnějším a také nejstarším způsobům patří tuctová organická sloučenina s chemickým vzorcem C2H5OH – tedy etanol. Není nijak neobvyklé, že opilý člověk řekne to, co by ve střízlivém stavu nevypustil z úst. Řada kriminálních případů byla vyřešena poté, co se pachatel opil a v podroušeném stavu mluvil o svém zločinu.

Sérum pravdy z říše snů

Alkohol je sice snadno dostupný, ale jeho účinky nastupují pomalu, liší se od člověka k člověku a jsou jen těžko předvídatelné. Proto vědci hledali spolehlivější náhradu. Našli ji v lécích určených původně k uklidnění či navození spánku. Tyto látky potlačují v mozku aktivitu center a nervových obvodů zodpovědných za vyšší nervovou činnost a celkově potlačují sebekontrolu. Pod jejich vlivem upadá člověk do stavů, které se mohou podobat silné rozespalosti, kdy si plně neuvědomuje všechny okolnosti a souvislosti toho, co se kolem něj odehrává.

Stejně jako rozespalý člověk nedokáže spočítat ani jednoduchý matematický příklad, který by bdělý hravě vyřešil, neuvědomuje si pod vlivem některých léků, že tu či onu informaci nechce prozradit. Lež totiž vyžaduje od mozku vyšší úsilí než pravdomluvnost. Člověk je tak po utlumení kontrolních funkcí mozku náchylnější k tomu, aby říkal pravdu. Neplatí to samozřejmě u patologických lhářů, pro které je lhaní naprosto přirozené a „nadřou se“, když mají mluvit jen a jen pravdu.

Pravda u porodu?

Jedním z nejznámějších léků s účinkem pravdomluvnosti je skopolamin. Ten začali používat američtí porodníci už ve 20. letech minulého století k navození „náměsíčného spánku“ u žen při porodu. Přitom si lékaři všimli, že rodičky pod vlivem skopolaminu poměrně přesně odpovídají na kladené otázky a někdy na sebe prozradí i věci, které by za plného vědomí určitě tajily. Proto navrhl Robert House z texaského Dallasu už v roce 1922 skopolamin jako prostředek využitelný při výslechu lidí obviněných ze závažných trestných činů. Sám House také jako první použil skopolamin k pokusu o odhalení pravdy u dvou podezřelých. Ani pod vlivem skopolaminu se však nepřiznali a soud oba osvobodil. 

Za druhé světové války byl skopolamin používán v USA při odhalování simulantů předstírajících duševní chorobu, aby nemuseli na frontu. Při výsleších ho používali i nacisté a látka zůstala zřejmě dodnes ve výbavě některých zpravodajských a bezpečnostních služeb. V několika zdokumentovaných případech ho použila při výslechu disidentů i StB

V útlumu

Jako „sérum pravdy“ byl testován i lék midazolam původně určený především k celkovému zklidnění nemocných. Útlum navozený midazolamem může snížit sebekontrolu, u některých lidí ale mívá opačné účinky, kdy navodí stavy vzrušení, úzkosti a agresivity. Pak je pro usnadnění výslechu nepoužitelný. Podobně je tomu u léku rohypnolu, který se užívá při nespavosti. 

Vývoj farmacie slibuje do budoucna nové, spolehlivější látky. V tomto ohledu patří k nadějím léky měnící koncentraci dopaminu v mozku. Vzestup hladin dopaminu obecně zvyšuje ochotu ke spolupráci a otevřenost. Experti doufají, že dopaminová séra by mohla zvyšovat ochotu vyslýchaných osob mluvit pravdu. To by byl zásadní pokrok oproti stávajícím látkám, které zvyšují pouze ochotu hovořit bez ohledu na to, zda člověk říká pravdu, nebo lže.

Slabiny „chemie pravdomluvnosti“

Ani pod vlivem toho nejdokonalejšího přípravku by člověk neříkal absolutní pravdu, nýbrž jen to, co za pravdu sám považuje. Pod vlivem takové látky může například terorista prozradit totožnost dalších členů teroristické buňky. Pokud je ale dotázán, zda si myslí, že připravovaný útok je zločin, pak odpoví, že nikoli. Akci totiž považuje za spravedlivý boj proti nepřátelům své vize světa.

Spolehlivé „sérum pravdy“ k dispozici není, a proto bylo použití chemikálií při výslechu už v padesátých letech považováno za překonanou a silně kontroverzní záležitost. Odborníci se shodují v názoru, že jejich síla a spolehlivost se většinou notně přeceňuje. Veřejnost má o těchto látkách silně zkreslenou představu poplatnou jejich prezentaci v bulvárních médiích a hollywoodských filmech.

Zločinec, který se přizná pod vlivem séra pravdy, by se pravděpodobně přiznal i při výslechu vedeném jinými metodami. A naopak, pachatele, který se nepřizná při výslechu, nepřiměje k přiznání žádná chemikálie. V mnoha zemích je navíc přiznání získané pod vlivem „séra pravdy“ pro soud nepřijatelné. Hlavním cílem je zabránit justičním omylům, protože pod vlivem látek, jako je skopolamin nebo thiopental, bývá člověk náchylný k tomu, aby říkal, co se od něho očekává. Snadno se tak „přizná“ i ke skutkům, které nespáchal. 

Otázka etiky

I pokud by existovalo spolehlivé „sérum pravdy“, po kterém by člověk nedokázal lhát, vznášely by se nad jeho využitím etické otazníky. Nasazení takové látky je srovnáváno s mučením, které – ať už fyzické nebo psychické – patřilo odedávna mezi „zaručené prostředky“ na získávání informací. V děsivý systém jej rozvinula například inkvizice katolické církve při procesech s lidmi obviněnými z kacířství či čarodějnictví, nacistické gestapo nebo nejrůznější vojenské režimy. Mučená oběť se ale často přizná i k tomu, co neudělala, jen aby už nebyla vystavena dalšímu utrpení. 

TIP: Pravda o detektoru lži: Jak je vlastně spolehlivý?

Události posledních let přiměly společnost zvážit mučení jako variantu výslechu. Jedním ze zlomových momentů byly bezpochyby teroristické útoky z 11. září 2001, při kterých přišly o život tisíce lidí. Představa, že někdo připravuje podobný zločin a má o něm všechny informace, nás staví před otázku, jaké prostředky můžeme použít k tomu, aby vše prozradil a předešlo se katastrofě. Na jednu misku vah klademe lidská práva zločince, na druhou životy nevinných lidí.

Někteří lidé argumentují tím, že pokud začneme byť jen v „odůvodněných případech“ ignorovat základní normy své civilizace, sami tím přispíváme k jejímu zániku. Jejich oponenti naopak tvrdí, že právě pro záchranu naší kultury nesmíme tyto zásady dodržovat za každou cenu, protože tím dáváme nepřátelům nebezpečnou výhodu.  

  • Zdroj textu:

    100+1 Zázraky medicíny

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Start Saturnu V s Apollem 11.

Vesmír

Starší ženy často nepovažují nošení kruhů za nic mimořádného. Za dlouhá léta si na těžkou ozdobu zvykly.

Zajímavosti

Pistole na drony DroneGun MkIII

Věda

Geostacionární komunikační satelit SES-15

Reklama
Historie

Párek supermasivních černých děr před srážkou

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907