Pravěký šaman z Brna trpěl podle antropologů bolestmi a nejspíš měl tmavou pleť

10.08.2022 - Zuzana Rychlá a ČTK

Antropologům z Moravského zemského muzea se povedlo rekonstruovat pravděpodobnou podobu muže, jehož ostatky našli dělníci při budování kanalizace v roce 1891 ve Francouzské ulici v Brně. Podle antropologů trpěl bolestmi a nejspíš měl tmavou pleť

<p>Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)</p>

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)


Reklama

Šaman z doby lovců mamutů, pohřbený v místech dnešní Francouzské ulice v Brně, za života trpěl silnými bolestmi. Podle antropologického výzkumu je to patrné ze zbytků kostí postižených dlouhodobým zánětem. Nemoc byla chronická, patrně infekčního nebo metabolického původu. Možná to byl právě prožitek bolesti, který muži otevíral cestu k šamanským rituálům. Podle odborníků měl šaman tmavou pleť. Jeho DNA sice zatím neanalyzovali, vycházejí však z nejnovějších vědeckých poznatků o Evropanech v paleolitu.

Na figuře šamana pracovali antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek z Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea. Bude součástí připravované výstavy Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos, spolu s desítkami mimořádných archeologických nálezů, včetně torza unikátní loutky ze šamanova hrobu. Muž ji nejspíš používal při rituálech, podobně jako sibiřští šamani o tisíce let později. Výstava startuje již v pátek 19. srpna 2022. 

Šamanova loutka je jedním z nejvzácnějších exponátů Moravského zemského muzea. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan CágaCC BY 4.0)

„Antropomorfní figurky, jsou-li v držení šamana, mohou představovat duchy předků. Jindy do nich šamani chytají duchy nemocí nebo duše lidí i zvířat, takže se stávají rekvizitami různých ceremonií,“ uvedl archeolog Martin Oliva z muzea.

Ze základních šamanských potřeb chyběl v hrobu ve Francouzské ulici pouze buben. Pokud byl ze dřeva a kůže, tedy pomíjivých materiálů, dochovat se nemohl. „Paličce na buben však zcela odpovídá kus sobího parohu s ohlazenou růžicí,“ doplnil Oliva.

Nakouknout do světa šamanů

Podle Vaníčkové byl šaman robustní muž. Jeho lebka se dochovala jen částečně, proto tvář na figuře v muzeu překrývají ozdoby ze schránek třetihorních měkkýšů. Na zachovalých fragmentech lebky odborníci rozeznali výrazné nadočnicové oblouky, nízké čelo a starobylou žilní strukturu, blízkou neandrtálcům.

Postava je oblečená v kůži a kožešinách, pleť má tmavou. „Nejnovější genetické studie poukazují, že lidé v období gravettienu měli tmavou barvu kůže, vědecké poznatky tak mění zažité stereotypy o podobě našich dávných předků. A také je to pádným argumentem proti hlasatelům výlučnosti 'bílé rasy',“ doplnila Vaníčková.

„Samozřejmě, jedinec z nynější Francouzské ulice nemusel vypadat právě takto, ale jistě vypadal ‚tak nějak‘. Kdybychom chtěli být zcela přesní, nikdy bychom pravěk ničím neoživili a ten by zůstal jen mrtvým výčtem nesrozumitelných fragmentů,“ vysvětluje antropoložka Vaníčková.

TIP: Pohlédnout do minulosti: Jak vznikají a jak přesné jsou rekonstrukce obličejů?

Na hrob šamana, bohatě vybavený také kly a kostmi velkých zvířat, narazili dělníci v roce 1891 v místech dnešní křižovatky Francouzské a Přadlácké ulice. Žádné podobné hroby ze stejné doby se v okolí nenašly, šlo tedy podle archeologů ve všech směrech o mimořádný pohřeb. „Nepochybně to byl jedinec se zvláštním postavením ve společnosti,“ uvedl archeolog Martin Oliva.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jeden z lepších nevěstinců na území okupované Francie. (foto: Wikimedia Commons, Bundesarchiv, Dietrich, CC-BY-SA 3.0)

Historie

Vasariho koridor spojuje Palazzo Vecchio (florentskou radnici) s palácem Pitti (vévodským sídlem) přes galerii Uffizi a horní část mostu Ponte Vecchio. (foto: Pixabay, Alexandra MerzCC0)

Zajímavosti
Revue

Babyboom invazivního plzáka španělského propuká zjara. Přemnožení hladovci hravě zničí celou úrodu. Spasou hlavně listy, ale zbytek porostu oslintají, pokálí a zválí. Počet dospělců kulminuje v létě. (foto: David Říha ©)

Příroda

Kupa galaxií SDSS J1004+4112, jak ji zachytil Hubbleův teleskop.

Vesmír

Rekonstrukce vzhledu dávného obrněného „červa“ Wufengella bengtsoni.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907