Prchat prý nedovedl: Proč vzal nakonec Fridrich Falcký nohy na ramena?

31.03.2021 - Josef Veselý

Slova „Diverti nescio!“, která používal jako své osobní heslo český král Fridrich Falcký, se případně překládají také jako „Prchat nedovedu!“. Leč nakonec panovník, jemuž dala historie přízvisko zimní král, z českých zemí kvapem utíkal

<p><strong>Fridrich Falcký</strong> se svou manželkou <strong>Alžbětou Stuartovnou</strong> na lovu.</p>

Fridrich Falcký se svou manželkou Alžbětou Stuartovnou na lovu.


Reklama

Jaká tlačenice a jaké zmatky nastaly před městskými hradbami, když se do bran hrnulo ze všech stran prchající vojsko, se snažili vylíčit mnozí očití svědkové a po nich řada historiků. „Před samotnou branou vedoucí do města docházelo k drastickým scénám, kdy po sobě lidé šlapali, jeden přes druhého chtěl dříve utéci,“ zaznamenal novoměstský konšel Lukáš Karban z Olšan. Kdo mohl, šplhal do města po hradbách. Jiní se pustili podle hradeb motolským údolím k řece a snažili se ji překonat na koních i pěšky ve spěchu ke Starému Městu.

Rychle se vším na vozy

Zpráva o porážce zaskočila krále Fridricha uprostřed oběda. Rozjel se v čele asi pěti set jezdců k Pohořelské bráně, kde spatřil první uprchlíky a všechnu tu spoušť. Po nepříteli zatím nebylo vidu ani slechu, sám Fridrich ale začal rovněž propadat panice. Královně Alžbětě poslal zprávu, aby se co nejrychleji odebrala z Hradu za řeku do Starého Města. Těhotná choť projevila víc odvahy než její muž a odjet odmítla. Teprve když vyděšený Fridrich osobně dorazil, poslechla.

Byla už noc, když se přes most dostali na Staré Město a ubytovali se. Král k boji odhodlán nebyl, hledal pouze záminku, jak urychlit svůj odchod. Jeho věrní Pražané se do obrany také nehrnuli, panovalo zoufalství a bezmoc, rostla zlost vůči králi a všem, kdo situaci zavinili a ponechávali město na pospas nepříteli. Jestliže před chvílí selhala armáda, tak stejně bezectně nyní zapomněli na svou čest a povinnost muži, kteří ji na Bílou horu přivedli. Vedení českého odboje se přes noc doslova zhroutilo a už se z kolapsu nevzpamatovalo.  

„Král rozkázal svoje nejlepší věci naspěch skládati a na vozy naládovati s oumyslem tím, že se z města co nejrychleji odebere. Ač všecky své nejdražší věci a klenoty, kolik jich pod rukama bylo, s sebou pryč odvezl, přece korunu českou, berlu, jablko a desky zemské s jinými těmi věcmi pro pospíchání veliké a tesknost ve městech pražských zanechal. Nazejtří pak spolu s královnou, manželkou svou těhotnou a se synem Ruprechtem z Prahy vyjel.“ O nejdražší předměty království se museli postarat jiní. Bednu s nimi dali dopravit na Staré Město Anhalt s Thurnem, koruna byla uložena na Staroměstské radnici.

Fakt, že v uzavřeném voze odjížděla i královna Alžběta s maličkým princem Ruprechtem, znamenal přímo skvělou záminku statečným generálům, aby gravidní ženě a nemluvněti poskytli osobní ochranu. Nejvyšší velitelé stavovské i královské armády, páni Anhalt, Thurn, Hohenlohe a další vojenští a političtí hodnostáři čiperně mizeli z horké půdy české metropole. Poskytovali přece ochranu královně a princi.

Do průvodu prchajících se přidal i někdejší president direktoria (tedy předseda povstalecké vlády před přijetím Fridricha za krále) pan Václav Vilém z Roupova. S úklonou oznámil, že míní jen malý kousek doprovodit panovnickou rodinu a vzápětí se vrátí, trochu se však zdržel. Do Prahy zavítal až po více než deseti letech, za saského vpádu. 

Monumentální kořist

S trestuhodnou neodpovědností a malomyslností byla Praha nepříteli vydána zadarmo. Protivník s takovou alternativou ani nepočítal. Maxmilián Bavorský svá vojska do nitra města zprvu nevpustil, ačkoliv bez problémů mohl. Proč? Zřejmě se obával obtížných a stěží kontrolovatelných pouličních bojů dům od domu. Podle jiných tvrzení nechtěl také připustit, aby rozjařená soldateska českou metropoli vydrancovala. To je však argument problematický, už proto, že o několik dní později Maxmilián rabování bez jakýchkoliv skrupulí umožnil a sám se na něm podílel. Když asi čtrnáct dní po bitvě opouštěl Maxmilián Prahu, odvážel si prý domů 1 500 vozů osobní kořisti. Podle jiných pramenů byla jeho kolona ještě o 500 vozů delší.

TIP: Sázka na „krále seladona“: Mohl Fridrich Falcký zachránit české království?

Tou dobou už byl zimní král v prachu. Nazítří po bitvě (spolu s vojevůdci Anhaltem, Thurnem i Hohenlohem, stejně jako skupinou českých stavovských politiků v čele s panem Václavem Vilém z Roupova) už ve zmatku opouštěl Prahu a směřoval do slezské Vratislavi. Odchozí za sebou zanechávali své pražské domy i venkovská panství, movitý i nemovitý majetek. Tenkrát ještě doufali, že se brzy vrátí...

Nejbližší zastávkou na cestě byl Nymburk. Odtud neslavný královský průvod odcestoval v úterý 10. listopadu, aby poslední noc na českém území strávil v Náchodě. V tomto městě dodnes na náměstí ukazují domnělou podkovu Fridrichova koně, ztracenou za kvapného útěku ze země. Následujícího dne opustil zimní král Čechy, aby se tam už nikdy nevrátil. I tak měl starostí dost. Čekal ho ostatně boj o domácí falcké panství.  

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pekelná studna – návštěva tohoto mýty opředeného místa musela být pro jeskyňáře dechberoucím a do jisté míry i mysteriózním zážitkem. 

Věda

Navrátilci končili v karanténě, kde jim zabavili věci a agenti StB je tlačili ke spolupráci.

Historie

Střelnice, či holubník?

The Wonderful Barn
kde: Irsko | kdy: 1743

„Nádherná stodola“ stojí v irském Leixlipu od roku 1743: Projekt financovala Katherine Conollyová a jde o jeden z následků velkého hladomoru, který zemi sužoval v letech 1740–1741. Filantropka chtěla zaměstnat dělníky v nouzi, a tak je najala na vybudování prapodivné stavby ve tvaru vývrtky. Dodnes není zcela zřejmé, zda měla stodola také nějaké praktické využití. Podle některých teorií její špička sloužila jako holubník, jiné zas hovoří o ideálním prostoru pro sportovní střelbu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kolo od vozu tvoří součást skupiny galaxií vzdálené asi 400 milionů světelných let. Obvod Kola představuje ohromná prstencovitá struktura o průměru 100 tisíc světelných roků, složená z hvězdotvorných oblastí plných extrémně jasných a hmotných stálic.

Vesmír

Nelze pochybovat o tom, že lesů závratně rychle ubývá. Takto vypadá odlesňování v Brazílii - dobytek se pase na místě, kde ještě nedávno byl prales.

Příroda

<p>V Buddhově rodišti - chrám zasvěcený královně Máje ukrývá i kámen označující přesné místo Buddhova narození.</p>

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907