Před 109 lety stanul Roald Amundsen jako první člověk na jižním pólu

14.12.2020 - Martin Reichman

Cíl své cesty tajil norský badatel Roald Amundsen do poslední chvíle – původně totiž s lodí Fram plánoval cestu na severní pól, jenže potom ho dostihly zprávy, že tuto metu mezitím zdolali jiní…

<p>Zleva Roald Amundsen, Helmer Hanssen, Sverre Hassel a Oscar Wisting před stanem „Polheim“ na jižním pólu 16. prosince 1911. Ve stanu polárníci nechali zprávu pro Roberta Scotta.</p>

Zleva Roald Amundsen, Helmer Hanssen, Sverre Hassel a Oscar Wisting před stanem „Polheim“ na jižním pólu 16. prosince 1911. Ve stanu polárníci nechali zprávu pro Roberta Scotta.


Reklama

Psal se 14. prosinec 1911, když na geografickém jižním pólu poprvé v historii stanula noha člověka. V ten den zde norskou vlajku vztyčila pětičlenná výprava vedená tehdy již zkušeným cestovatelem Roaldem Amundsenem

Dobytí jižního pólu se stalo snem polárníků na začátku dvacátého století. S polárními badateli se v této části světa roztrhl pytel. Jenom v letech 1900 až 1905 se zde objevilo pět vědeckých výprav. V roce 1910 vypluly do Antarktidy hned dvě výpravy. Amundsen i jeho největší konkurent Brit Robert Falcon Scott chtěli být na pólu první. Závod o čas a kilometry skončil triumfem prvního a tragédií druhého… 

Závod o čas

Roald Amundsen na expedici vyrážel s tou nejlepší pověstí. V letech 1903 až 1906 jako vůbec první proplul takzvaným Severozápadním průjezdem od Grónska podél Severní Ameriky až do Nome na Aljašce. Původní cíl – severní pól – musel roku 1909 změnit, a tak v létě 1910 vyplul směrem k Rossově šelfovému ledovci. 

Protože se ale obával reakcí sponzorů, zveřejnil svůj plán až během cesty. V Zátoce velryb, kde si postavil základnu nazvanou podle své lodi Framheim (Domov Framu), se poté několik měsíců připravoval na samotnou výpravu a budoval předsunuté zásobovací sklady. První pokus se nezdařil, druhý naplánoval na říjen 1911.

Ze základny vyrazil 19. října spolu s dalšími čtyřmi muži. Všech pět účastníků výpravy umělo skvěle lyžovat, saně jim navíc táhli cvičení psi a Amundsen se inspiroval zkušenostmi Eskymáků. Pólu dosáhl 14. prosince 1911, tedy o 33 dní dříve než jeho konkurent Robert Scott. Amundsenovi se tak podařilo vyhrát nevyhlášený závod s britským polárníkem, jehož expedice navíc skončila tragédií.

Osudný severní pól 

Amundsenovi vynesl jeho úspěch slávu největšího polárníka. Nejednalo se však o jeho poslední odvážnou výpravu do věčně zmrzlých oblastí. V polovině května 1926 se vydal ve vzducholodi Norge k severnímu pólu a stal se prvním člověkem, kterému se přelet nejsevernějšího bodu planety podařil.

TIP: Hrozivé království ledu: Jak se dobývaly zemské póly?

Právě severní pól se však o dva roky později stal norskému cestovateli osudným. Při zachraňování výpravy vedené Umbertem Nobilem pětapadesátiletý Roald Amundsen zahynul. Předpokládá se, že se jeho letoun v mlze zřítil do Barentsova moře. Datum smrti bylo oficiálně stanoveno na 18. června 1928, Amundsenovo tělo ani ostatky dalších členů posádky se ale nikdy nenašly. Moře vydalo jen několik částí havarovaného hydroplánu. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Nový bombardér B-21 Raider je vybaven mimo jiné technologií stealth, která umožňuje unikat pozornosti radarů. (foto: Air Force, CC0)

Zajímavosti

Portrét Pabla Picassa z roku 1908. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Obří satelit BlueWalker 3 funguje na oběžné dráze od letošního září. Kvůli své vysoké odrazivosti se stal jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. (foto: Leaf SpaceCC0)

Vesmír
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907