Slavná pevnost Boyard, známá především díky populární televizní show, má za sebou dlouhou minulost. První plány na její výstavbu vznikly již před 350 lety, stavět se ale začala až o mnoho let později. Smutným paradoxem je, že v době svého dokončení už byla vlastně zbytečná
První plány na její stavbu vznikly již v polovině 17. století za vlády Ludvíka XIV. Společně s pevnostmi Enet a Île-d'Aix měla pevnost Boyard chránit francouzské pobřeží a zejména strategické město Rochefort před ataky anglického královského loďstva.
Francie se v této oblasti střetávala se svým odvěkým anglickým protivníkem pravidelně nejméně od 12. století. Francouzská děla ale neměla dostatečný dostřel a útočící královské loďstvo tak mohlo bezpečně proplouvat až k ústí řeky Charente. „Slepé“ místo mezi ostrovy Aix a Oléron měla pokrýt nově vybudovaná pevnost.
Plánování výstavby nové pevnosti se v roce 1692 ujal francouzský inženýr Descombs, vzhledem k vysokým nákladům byl ale projekt rychle zastaven. Traduje se, že přední vojenský stavitel Sébastien Vauban nápad na stavbu rozmlouval králi Ludvíku XIV. slovy: „Pane, bylo by snazší chytit do zubů Měsíc než usilovat o stavbu v takové lokalitě.“
Potřeba výstavby nové pevnosti se opět vynořila v roce 1757 v reakci na sedmiletou válku, během které Britové na několik týdnů dobyli ostrov Île-d'Aix. Přestože vznikly další plány na stavbu, pracovat se opět nezačalo.
Rozhodující krok přišel až v roce 1800 za vlády Napoleona Bonaparteho, kdy se začala pevnost skutečně budovat. Pro dělníky tehdy vznikla nová vesnice a v Ile d'Oléron byl zřízen nový přístav, odkud byl na stavbu dopravován veškerý materiál. Ostrůvek byl pomocí kamenů rozšířen a vznikla na něm základní plošina o rozměrech 50 × 100 metrů. Po devíti letech došlo k dalšímu přerušení stavby, tentokrát kvůli obtížím se stavbou pískovcových základů. Znovu se pokračovalo až od roku 1837, za vlády Ludvíka Filipa, kdy došlo k opětovnému zesílení napětí mezi Francií a Anglií. Definitivně byla pevnost Boyard dokončena v roce 1857, kdy její posádku tvořilo 250 mužů.
TIP: Hornické mraveniště: Ostrov Hašima je dnes japonská Pripjať
Poněkud úsměvným paradoxem je, že v té době již nebyla zapotřebí – dostřel děl totiž doznal značného zlepšení a úžinu tak již bylo možné bránit i bez nové pevnosti.
Po roce 1871 byla pevnost krátce využívána jako vojenské vězení a o čtyřicet let později ji francouzská armáda definitivně opustila. Další léta pevnost chátrala a postupně se rozpadala. V roce 1950 naštěstí získala status chráněné památky a dožila se tak až do dnešních dnů.
oleron-island.com
Wikimedia Commons, Pierre Andre Leclercq + Archeo-glen, CC BY-SA 4.0
Wikimedia Commons, Mpkossen + Tux-Man, CC BY-SA 3.0
© Google Maps
ZajímavostiGeotermální elektrárna Nesjavellir je druhou největší geotermální elektrárnou na Islandu, produkuje okolo 120 MW elektrické energie. (foto: Wikimedia Commons, Gretar Ívarsson, CC0)
HistorieCo se císaři honilo hlavou, když se zrovna neholedbal úspěch a ztrátami nepřátel? (zdroj: Wikimedia Commons, Paul Delaroche (Royal Collection), CC0)
VědaPerleťová oblaka nad jižním Norskem, prosinec 2014. (foto: Wikimedia Commons, Honzach, CC BY-SA 4.0)