Japonský ostrov Hašima zažil uhelnou horečku, smrt nedobrovolných horníků i neuvěřitelný boom v zalidnění. Dnes džungle betonových trosek láká milovníky průmyslového rozkladu
Během druhé světové války dolovali na ostrově uhlí otroci z Koreje a Číny – až 1 300 jich tam zahynulo. Dnes ostrov pohltil rozklad. Přesto, nebo právě proto, jej vyhledávají zástupy turistů.
Necelých 15 km od japonského města Nagasaki leží ostrov Hašima, jehož osud se v mnohém podobá ukrajinské Pripjati: Ještě začátkem 20. století šlo o extrémně zalidněné místo, které vzniklo pro pracovníky podmořských uhelných dolů společnosti Mitsubishi. V 70. letech ale šachtám definitivně došel dech, ostrov bez nich ztratil na významu a obyvatelé odešli.
Bortící se zdi a padající budovy znamenaly takové riziko, že firma zakázala u Hašimy kotvit, nebo na ni dokonce vstupovat, a dokonale ji zapečetila. V roce 2002 ovšem zmíněná společnost předala ostrov městu Takašima, to posléze „pohltila“ metropole Nagasaki a pro Hašimu se začala psát nová kapitola: Ve světě sílilo urbexové hnutí, jehož vyznavači se vyžívají v navštěvování a fotografování rozpadajících se lidských sídel či průmyslových areálů. O nedílnou součást japonské historie však projevovali zájem také turisté či filmová studia.
Od roku 2005 bylo znovu povoleno u ostrova přistát, na pevninu se však mohli vydat jen novináři. Zatímco jejich snímky a dokumenty oblétly svět, Nagasaki zahájilo revitalizační program, díky němuž by se na betonovou platformu mohli podívat i běžní zájemci. Jako první hodlalo město opravit přístaviště a do roku 2008 měl vzniknout nový chodník mezi ruinami. Rozklad Hašimy však architekty zaskočil a práce se protáhly do dubna 2009.
TIP: Hašima: Betonová skvrna na japonské minulosti
I dnes je veřejně přístupná pouze malá zabezpečená část a hlouběji do zástavby turisté nesmějí. Ponurý vzhled přesto ostrovu v roce 2012 zajistil „účinkování“ v bondovce Skyfall. Následně se podařilo realizovat projekt Hashima Island: A Forgotten World, který zájemce provádí po dostupných částech ostrova pomocí interaktivní mapy na stránce www.hashima-island.co.uk
ZajímavostiVykousat soupeře
psi a šakali
stáří: přes 4 000 let | kde: EgyptPsi a šakali patří mezi nejstarší, nejkrásnější a současně i nejlépe dochované hry v dějinách. Herní desku se podařilo najít v thébské hrobce a datuje se zhruba do roku 1800 př. n. l. Nalezl ji britský archeolog Howard Carter, který ovšem vstoupil do historie především jako objevitel místa posledního odpočinku faraona Tutanchamona. Stolek vyřezaný ze slonoviny, se zásuvkou na herní komponenty, dnes vystavuje newyorské Metropolitní muzeum umění. Známe však i starší kusy, a to v tisíce kilometrů vzdáleném Ázerbájdžánu, kde existuje herní deska vyrytá do skály příbytku. Je nejméně o dvě století starší než luxusní egyptský výrobek a zřejmě sloužila lidem mnohem nižšího sociálního postavení. Obliba zmíněné „deskovky“ se tedy zjevně rychle rozšířila po celém Blízkém východě i střední Asii.
Moderní název „psi a šakali“ vymyslel Carter podle tvaru hlav herních hůlek, patřících jednomu či druhému hráči. Je možné, že v historii byla hra známá spíše jako „58 děr“, což koresponduje s jejím cílem – posunout pět hůlek v dírkách tak, aby opustily herní plochu dřív než ty soupeřovy. Původní přesná pravidla však již zavál čas. (foto: Wikimedia Commons, Metropolitan Museum of Art, CC0 1.0)
VědaMicrosyops latidens nejspíš miloval ovoce, což mělo své následky na jeho chrupu.
PřírodaOd svých afrických bratranců se lev asijský liší mimo jiné i poněkud méně bohatou hřívou, o jejímž pravém smyslu kolují četné dohady.
HistorieBritské vojenské konzervy? Půlka mrkve, půlka brambory, dvě cibule, čtyři lžíce sádla, sůl a olej. Vojenské konzervy značky Maconochie neměly nijak valnou reputaci.
