Reklama


Před 40 lety spáchalo 900 stoupenců sekty Chrám lidu hromadnou sebevraždu

18.11.2018 - Zuzana Rychlá

Před 40 lety se odehrála největší hromadná sebevražda v dějinách lidstva. 18. listopadu 1978 požilo více než 900 stoupenců sekty Chrám lidu punč otrávený kyanidem


Reklama

Historicky největší masovou sebevraždu má na svědomí punč otrávený kyanidem. Osmnáctého listopadu 1978 ji spáchalo více než 900 přívrženců náboženského kultu Chrám lidu, který založil a až do zmíněného roku vedl samozvaný mesiáš Jim Jones.

TIP: Vražedné sekty: Šílenství ve Svatyni lidu

Původně kult sídlil v americké Indianě, s rostoucím počtem věřících a kvůli nežádoucí pozornosti médií se přesunul do guyanské džungle, kde následně vznikla osada Jonestown.

Osudného dne do Jonestownu zavítala americká delegace kongresmana Lea Ryana, aby prošetřila některá svědectví od bývalých členů sekty – například o znásilňování a brutálním bití. Několik příslušníků Chrámu lidu se rozhodlo se skupinou vrátit do Spojených států, strážní však vzbouřence, politika i jeho doprovod zastřelili. Jones poté – zřejmě v předtuše nevyhnutelného trestu – zavelel k masové sebevraždě. Ne všichni jeho stoupenci ji ovšem údajně vykonali dobrovolně…

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost, Wikipedie

  • Zdroj fotografií: Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907